Jednorázové dětské pleny a možnosti jejich recyklace

Pryč jsou časy, kdy maminky používaly látkové pleny pro své děti. Pleny se obtížně skladovaly, následně vyvářely a žehlily, ale…..Jednu velkou přednost měly a mají. Nezatěžovaly tolik životní prostředí. Jednorázové pleny jsou sice na jedno použití, ale následně se nedají téměř zničit a co víc, na nic ani znovu použít. I když začíná se blýskat na lepší časy…...

Recyklace plen již existuje 

Byť jen v plenkách. Když o několik století budou archeologové zkoumat pozůstatky z doby, ve které žijeme my, možná natrefí i na plenku našeho dítěte. Přírodě to dá zabrat prý až asi 500 let, než si poradí s jednorázovou ochranou před počuráním. No zřejmě z tohoto nálezu ani oni nebudou nadšeni. Zem bude plenkami zaplavena.

Jedno dítě spotřebuje za své dětství kolem čtyř tisíc jednorázovek

Pokakalo se vaše děťátko? Není nic jednoduššího, než vyjmout ze zásuvky novou plenku a jednoduše zalepit ji kolem pasu drobečka. Pro většinu rodičů je pak nejdůležitějším úkolem odstranit použitou plenu co nejdále z dosahu čichových receptorů. Nejjednodušší je vynést ji do popelnice. A tím se pro nás zájem o životní cyklus pleny skončil.

Revoluce v přebalování jednorázovými plenami maminkám velmi usnadnila život

I v tomto případě má však mince dvě strany. Maminky s výrazným ekologickým cítěním se na přebalování dívají i z jiného úhlu. Každou plenu vnímají jako zátěž pro přírodu. Malý narozený človíček ještě o světě ani netuší, ale už produkuje tolik odpadu, jak dva dospělí lidé. Při výrobě moderní verze plenek se spotřebuje až desetkrát více surovin, třikrát více energie a také se znečistí vzduch více než při výrobě plenek bavlněných. Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují i ​​umělé hmoty - propustnou polypropylenovou fólii pro zajištění "suchého pocitu", nepropustnou polyetylenovou fólii na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorpční schopnosti celulózy. Obsah použité pleny způsobuje problémy podobně jako ostatní biologicky rozložitelné odpady na skládkách. Jejich rozkladem se v nevhodných podmínkách uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují skládku. Hrozí nebezpečí průsaku skládky a kontaminace podzemních vod. Odborníci bijí na poplach kvůli tvorbě skládkového plynu, kde má majoritní zastoupení metan, který výraznou měrou přispívá ke změně globálního klimatu (tzv. skleníkový efekt). Hnijící odpad také zatěžuje okolí zápachem a parazity.

Jedna tuna plenkového odpadu,

kterou za několik měsíců vyprodukuje dítě do doby, dokud se nenaučí používat nočník, už dlouho straší odborníků a ochránců životního prostředí. Jen donedávna byly pleny považovány za odpad, se kterým se už nedá nic dělat. Pro ekologicky vnímavých rodičů, ale stále dost pohodlných, aby používali látkové plenky, přichází z britských ostrovů dobrá zpráva. Jistá společnost spustila ve West Bromwich pilotní provoz na recyklaci použitých hygienických výrobků obsahujících absorbenty. Provozem je schopna recyklovat za jeden rok až 36 tisíc tun zejména použitých jednorázových dětských plenek a to s celkem slušným výsledkem. Až 95% z objemu odpadu dokáže zhodnotit a přeměnit na znovu použitelnou surovinu. Podobné pokusy s nevábně vonícím odpadem dělají i v nedalekém Skotsku. Místní orgány ve zkušebních oblastech sbírají použité hygienické výrobky a ty posílají do recyklační jednotky. Tam se při 125 stupních udělá sterilizace. Lidský odpad poputuje do kanalizace a ze zrecyklováno suroviny se vyrábí zahradní nábytek, střešní krytiny či dopravní značky. Pokud se recyklace jednorázových dětských plenek stane běžnou, zásadně může snížit množství nebezpečného odpadu na skládkách. Ačkoli by se mohlo zdát, že ekologové budou ze zhodnocování hygienických potřeb nadšeni, i v tomto případě stojí při zemi. Podle ochránců životního prostředí je mnohem lépe předcházet vzniku odpadů, než potom hledat způsoby jejich recyklace. Na mysli přitom mají bezplenkovou metodu, nebo používání látkových plen.