Jak poznat nemoc u dítěte?

Některé úzkostlivé maminky si často kladou otázky, zda-li poznají, že s jejich děťátkem je něco v nepořádku. Na tyto otázky se těžko jednoznačně odpovídá. Každé dítě je jiné a maminka, která je s ním neustále v kontaktu, obvykle pozná, když se s ním něco děje. Popíšeme vám ale v našem článku nejčastější změny v chování, které by mohly onemocnění signalizovat.

Chování v před nemocí a během onemocnění

Již v období těsně před onemocněním (tzv. předchorobí) můžeme u většiny dětí pozorovat neklid, zvýšenou dráždivost, přecitlivělost nebo naopak skleslost, ospalost, apatii, negativismus ... Tyto projevy se během akutního stadia nemoci stupňují. Někdy může dojít k psychomotorickému neklidu, výbuchům zlosti, k úzkosti či k poruchám vnímání.

Chování při déle trvajícím onemocnění

Při onemocněních, které jsou doprovázeny dlouhodobější bolestí můžeme u dětí pozorovat netrpělivost, špatnou náladu, mrzutost, negativismus, mohou poplakávat, sténat, někdy se může objevit vztek, u větších dětí i slovní agrese. Netrpělivost, podrážděnost, úzkost, vztek, náladovost, pocit nejistoty, strach z dalšího průběhu nemoci a z lékařských i ošetřovatelských zásahů mohou doprovázet chování dětí při dlouhotrvajících, chronických onemocněních. Tyto projevy se mohou stupňovat při dlouhých a často se opakujících hospitalizacích (pobytech v nemocnici) a při déle trvající izolaci dítěte doma nebo i v nemocnici. Hlavně u větších dětí se při dlouhodobějším pobytu v nemocnici může objevit žárlivost na jiné členy rodiny nebo naopak mohou mít pocit viny. Některé děti se cítí opuštěné, u některých může dojít k sebelítosti, úzkostnému sebepozorování, přehánění příznaků onemocnění, jiné popírají nemoc, bolest, aby se vyhnuli ležení či návštěvy lékařských ordinací. Při dlouho trvajících onemocněních a pobytech v nemocnici se často objevuje regres ve vývinu. Můžeme ho pozorovat hlavně v prvních 3 letech života dítěte. Pokud mluvíme o regresivní změnách, mluvíme o kroku zpět. Uskutečňuje se návrat k předešlým úrovním vývinu. Například dítě zapomene, co se naučilo, dochází k úpadku chování, ztratí osvojené návyky. Pokud je se jedná o dlouhodobé onemocnění nebo pokud je nemocnost často se opakující, může zabrzdit celkový vývin dítěte.

Rekonvalescence

V období rekonvalescence (uzdravování) se u dětí pozoruje rychlá únavnost. Pokud došlo během onemocnění k regresu ve vývinu, děťátko se učí to, co zapomnělo (např. učí se znovu sedět, stát, chodit, mluvit, samostatně jíst atd). Musíme si uvědomit, že obvyklý způsob chování dětí během nemoci poznamenává a mění řada faktorů (omezení pohybu, sociální izolace nebo omezení sociálních kontaktů, zvýšená závislost na jiných, pocit méněcennosti). Proto je nutné snažit se porozumět našim nemocným ratolestem a pochopit je, abychom jim mohli pomoci překonat nelehké období nemoci. Odpověď na otázky v úvodu článku není jednoduchá a ani se nedá konkretizovat. Každé dítě je jiné a jedinečné v chování. Každá maminka či tatínek, který je dennodenně se svým potomkem, ho dokonale zná a umí odhadnout, pokud něco není v pořádku.