Interaktivní knihy pro děti

Čtení knih dětem otevírá jiný svět. Svět fantazie, ale také svět, kde vítězí dobro nad zlem a padouši bývají potrestráni. Dopřejte svým dětem, aby si to také tak s vámi prožily. Zastavte se s nim na obrázky v knihách, zkuste rozvíjet jejich fantazii i formou krásných ilustrací.

Co je na obrázku?

Dětské knihy jsou vděčnou formou a způsobem zábavy. Jsou přizpůsobeny věku a tedy i vnímání dítěte materiálem i obsahem. Pro ty nejmenší jsou na trhu různá leporela, knihy do vody a podobně. Prostřednictvím nich se dítě seznamuje s barvami, tvary, případně i zvuky. Interaktivních knih pro děti je na trhu dost. Nutí je přemýšlet a rozvíjet smysly jako jsou dotek, sluch, zrak. Děti milují společné čtení, respektive prohlížení obrázků s komentáři, co je na nich. Vyprávění by mělo být bohaté na popisy toho, co vidí. Děti v raném věku mají rádi maminčin hlas. Na dlouhé pohádky mají však malé dětičky do tří let ještě čas. Více je zabaví různé říkanky, rýmy, básničky, kratičké příběhy o tom, co se děje na obrázku. Reagují na změnu hlasu, například při napodobování řeči zvířat a postaviček. Obrázky pomáhají rozšiřovat slovní zásobu a naučí dítě chápat symbolicky ztvárněné předměty. Pochopí, že pejsek na obrázku a to, co na něj štěká u souseda za branou, je ta samá věc, respektive zvíře.

Mami, přečti mi pohádku

Předčítání pohádek rozvíjí u dětí jazyk, myšlení i schopnost soustředit se. Děti od čtvrtého do osmého roku jsou nejvhodnějšími posluchači již delších klasických pohádek. V tomto věku se nejvíce rozvíří jejich fantazie. Věří na princezny, draky, víly a strašidla. Vnímají ruchy v pokojíčku jako podivný a prapodivný svět. Říkáme tomu i magické myšlení. Dítě pohádku prožívá. Ztotožňuje se s hrdinou příběhu. Ať už s princeznou, kterou unesl zlý drak, nebo s rytířem, který ji osvobodí. Již v tomto věku se na základě podaného příběhu učí rozlišovat dobré a špatné vlastnosti. Rozvíjí se jejich slovní zásoba o slovíčka, které v běžné komunikaci nepoužívá (jako například kněžna, hradní chodby, rytíř, seznamuje se s významem slov jako jsou závist, nenávist, odhodlanost, láska, trpělivost apod.)

Vyprávění pohádek nebo vymyšlených příběhů (kde hrdina je podobný vašemu prckovi) je interaktivní

Sledujte, jak dítě reaguje na to, co se v příběhu děje, která část ho zaujala a naopak. Využívejte mimiku obličeje a modulaci hlasu na zdůraznění emocí. Dítě vás sleduje a svými otázkami nám může například i pomoci dotvořit příběh. Pohádka má jednu velkou devizu - dobro vždy vítězí nad zlem. Prostřednictvím ní se dítě učí obrazotvornosti, kopíruje vzorce morálního chování, ví, že za dobrou věc je třeba bojovat a musí překonávat strach. Jaké vzory nasaje do sedmi let, takové v sobě najde, když se bude vyrovnávat s rozporuplnými emocemi v pubertě. Děti, kterým se čte, budou knihy vyhledávat i v dospělosti.

Čtu sám

Pokud svému zlatíčku dáte dobré základy a příklad, je velmi pravděpodobné, že si k četbě vybuduje pozitivní postoj a později i sám rád sáhne po knihách. S jejich výběrem mu můžete pomoci, případně jej vzít do knihovny, aby si vybral knihu, která ho zaujme. Podporujte ho ve čtení povídáním o obsahu toho, co přečetl. Stává se, že si oblíbí jednu, dvě knihy, ke kterým se neustále vrací. Ztotožňuje se v nich s příběhem nebo s postavou a prostřednictvím přečteného, ​​řeší i své problémy. Čtěte s dětmi nahlas až do deseti let. Citlivě opravujte chyby ve výslovnosti jednotlivých slovíček a hlásek. Trpělivě vysvětlujte, pokud natrefíte na slovo, kterému dítě nerozumí.

Knihy, po kterých sahají dnešní děti jsou možná trochu jiné, než klasické pohádkové příběhy,

legendy a povídky, na kterých jsme vyrůstali my. Jejich noví hrdinové jsou z různých jiných světů. Abyste věděli, co zajímá vaše dítě, je ideální, pokud si jeho oblíbenou knihu přečtete i vy. Můžete si pak o ní popovídat, případně říct své výhrady a poslechnout si jeho obhajobu. Nemusí se z vás stát milovník upírských dobrodružství, můžete mu "na oplátku" nabídnout ke čtení knihu, kterou jste mu vybrali vy. Výzkumy potvrdily, že děti, které rádi čtou, jsou lepší žáci. Rychleji pochopí text, mají lepší pravopis a slovní zásobu. Přečtením více knih se jim postupně rozšiřuje počet slovíček, se kterými se dostávají do kontaktu a "do oka" se jim dostane správný tvar slova. Lépe si umí při diktátech vybavit, zda mají v tom případě napsat měkké i nebo ypsilon.

Není nic zvláštního na tom,

pokud si už i dítě, které umí číst stále vyžaduje pohádku na dobrou noc od rodičů. Patří to k příjemným rodinným večerním rituálům a není důvod, abyste je měnili. Dítě, které se před tím mělo možnost vžívat do pohádkového světa a příběhů, bude svou pozornost obracet na okolní svět. Je přirozeně empatické. Pokud jste své děti naučili číst knihy, je to vynikající investice do jejich budoucnosti.