že budete integrovat mladší dítě do hry starších. Přitom je mnoho možností, kterými se můžete vyhnout všem nebezpečím vyčleňování mladšího dítěte. My jsme některé z nich shromáždili a zároveň rozdělili:
Co dělat, aby bylo hraní harmonické a zábavné a aby byl i nejmladší člen rodiny spokojený? Třeba mít na paměti několik základních pravidel - zejména pro "starší" spoluhráče: jde především o ohleduplnost, neboť jedno a půlroční dítě nedokáže ještě zdaleka tolik, co je pro tříleté samozřejmostí. A pokud junior pláče, platí ihned "Stop hře!".
Starší děti rády učí malé - v konečném důsledku být ve hře velkým posiluje jejich sebevědomí. Při stavění komínu se naplno uplatní tato "pedagogická odpovědnost": ukázat, pomoci, usměrňovat - kolik trpělivosti už umí prokázat "učitel" nebo "učitelka"?
Všichni tančí! Už batolata se umí hbitě pohybovat na tanečním parketu. Jen je třeba dát pozor, aby přitom děti příliš nezdivočely a neublížily si.
I velmi malé děti milují fotky miminek a rodinné foto - jsou jimi fascinovány a umí při pohledu na ně sedět úplně nehnutě - možná i proto, že jim vše připadá takové známé. A větší děti se umí s hrdostí a i pobavením ohlédnout retrospektivně na svou minulost. Dospělý by však měl být u dětí, pokud nechce, aby fotky a strany v albu neutrpěly újmu.
Může být chaotická, ale i velmi zábavná - ale s ohleduplností! I zde se doporučuje přítomnost dospělého, aby nedošlo k úrazu. Nejkrásnější je tato činnost samozřejmě tehdy, pokud se do ní zapojí i tatínek s maminkou.
Zde mohou větší děti ukazovat a vysvětlovat. Zejména pokud jde o jejich vlastní knihy, které dokonale znají.
Jaká je to zábava, když se náš drobeček navlékne do velkých šatů. Je potřeba jen překonat zábrany a vyplenit šatník - nebo sáhnout na odložené věci v krabicích na půdě. Nezapomeňte zvěčnit tuto zábavu fotoaparátem či kamerou!
Nejmladší dítě z rodiny hledá - třeba mu však dát tipy (např. pomocí zvuků) a nenechávat ho bez dohledu!
Vždy když to dovoluje počasí, nabízí příroda výborné možnosti na hru. V parcích, na hřištích, v lese se mohou všichni vyřádit do sytosti a hrát si např.. na honěnou nebo sbírat listy, kaštany či kamínky.
Z této činnosti lze udělat malou soutěž - kdo udělá nejvtipnější grimasu, pózu a pod.a jimi rozesměje nejmenšího spoluhráče?
Funguje, pokud se může např.. junior - stavitel přebírat v množství materiálu (kameny, kousky papíru, dřeva a pod.) nebo může tyto věci třídit. Jako "třídič" je tedy kompetentní vydávat materiál ze "skladu".
Jaké zvíře jsem? Veselé hádání s paletou komických zvuků!
Nejmenší dostane míč - co s ním udělá? Co je třeba podniknout, aby míč hodil?
Společné koupání ve vaně je o to zábavnější, když máma povolí tento druh her. I zde však platí: opatrnosti a ohleduplnosti není nikdy dost - a děti nelze nikdy nechat bez dohledu! Koupání může být atraktivní i s využitím hraček do vody či prázdných lahví od šamponu.
Malému dítěti dejte vhodný předmět, pokud se s ním nechtějí hrát starší sourozenci, například vlastní míč (pokud se ostatní hrají s míčem), vlastní koloběžku (pokud se například ostatní děti jezdí na kole), vlastní zaoblené nůžky a papír (když jiní kutí) apod.
Všechny zmíněné společné hry není možné hrát několik hodin v kuse dennodenně. Větší děti potřebují i chvilku volna od mladších sourozenců, rodiče by jim měli dovolit občas své dveře v dětském pokoji jednoduše zavřít - a to nejen při domácích úkolech. I když si starší děti hrají s kamarády, poslouchají své oblíbené CD nebo chtějí mít prostě svůj klid, musí to všichni respektovat - i když to malému bratrovi nebo sestře bude zatěžko. Když se děti různého věku od sebe oddělí, ukažte pochopení právě staršímu sourozenci - bude cítit, že ho berete vážně a respektujete jeho potřeby. Pokud chceme cesty dětí smysluplně oddělit, může pomoci konstruktivní "program rozptýlení". Tento začíná samozřejmě tím, že utěšíte odmítnutého spoluhráče, vezmeme ho do náruče a vysvětlíme mu v rámci možností jeho chápání potřebu staršího sourozence mít chvíli klid. A pak pokračujeme konstruktivními nápady na hru.
Pokud má vaše mladší dítě svou "klenotnici" se zvláštními předměty, nyní nadešla příležitost otevřít ji. Mohou se zde ukrývat ptačí pera, ozdobný drahokam, panenka a mnoho jiného. Doplňujte krabici pravidelně jinými, novými předměty. To probouzí u dětí zájem, zklidňuje je a zároveň odpoutává od činnosti staršího dítěte.
Výjimečně otevřete kuchyňskou zásuvku nebo skříňku s hrnci. I zde lze toho hodně objevit. Hrnec už máme, ještě najít lžíci a koncert může začít!
Rozeznávání barev je zábavou už pro 15 - 18-měsíční děti. Tato činnost může probíhat i takto: "Hledáme vše, co je zelené!" Dítě se učí lépe poznávat své okolí a může přitom diferencovat vnímání barev.
Malé děti milují vyhledávat portréty miminek - kdekoliv. Vezměte si například nejnovější číslo časopisu pro mámy a prolistujte si jej spolu s juniorem. Ptejte se přitom, kde vidí miminka, příp. kojenecké potřeby, jako je dudlík, láhev, nočník apod.
Jako taxikář, strojvedoucí nebo pilot pozvěte své dítě, aby nastoupilo. Pak jezděte po bytě, vydávejte příslušné zvuky, vezměte dítě na "zajímavá místa" a podtrhněte svou funkci přilbou, volantem, příp. píšťalkou. Malý vozík, odrážedlo nebo nákladní auto dělají hru ještě zajímavější.
Pokud řeknete svému dítěti "Tady máš banán", dejte mu jablko. Namísto hracího autíčka, které si vaše dítě vyžádalo, mu nabídněte plyšovou hračku. Dítě se bude nejdříve divit, pak smát a bude mít ohromnou zábavu z toho, když prokoukne vaše "omyly". Pozor: nepřehánět!
Pro rodiče se nabízí nádherný pohled, pokud nakouknou do dětského pokoje a vidí své ratolesti, jako jsou pohroužené do společné hry, kdy mladší dítě asistuje staršímu a v místnosti vládne harmonie. Někdy jsme však nuceni děti různé věkové kategorie nasměrovat na vlastní kolej, zejména pokud společné hry z jakéhokoli důvodu selhávají. Důležité je tedy nezapomenout, že i starší děti potřebují chvilku času jen pro sebe. S cílenými projekty a hrami pouze pro staršího sourozence poukazují mámy nebo otcové na ocenění a svou lásku k němu, zároveň však přispívají i k tomu, aby udrželi žárlivost staršího sourozence na mladšího na uzdě. A o to krásnější pak je, když si opět všichni společně hrají - neboť i to posiluje pocit rodinné sounáležitosti.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.