Dětský pokoj pro více dětí

Datum článku: 11. 8. 2014

Je podstatné, aby každé dítě mělo vlastní pokoj? Nebo je lepší, když jsou dvě děti spolu? Jaký vliv má společný dětský pokoj na sourozenecké vztahy?

Dětský pokoj pro více dětí

Aby klapalo hraní i spánek

Někteří rodiče mají při umístění dvou dětí do jednoho pokoje špatné svědomí, ale to je zcela zbytečné, neboť společný prostor má obrovské výhody pro jejich vývin. Díky společnému obývání jednoho dětského pokoje se děti už velmi brzy naučí řešit konflikty a sociálně se chovat. A jelikož nejsou ani v noci samy, poskytuje jim společný pokoj i potřebnou jistotu.Jak to tedy udělat tak, aby jeden druhého akceptovaly a nerušily? Nabízíme vám několik tipů.

Moje hračky - tvoje hračky

Dětský pokoj patří samozřejmě oběma sourozencům. Ale o své hračky se děti dělí jen nerady. Proto musí být jasné, co komu patří. To však nevylučuje, že si starší bratr nesmí občas půjčit hračky - pokud se zeptá. O jasné vlastnické vztahy se postarají rodiče tak, že každé dítě dostane svou vlastní polici, krabici nebo zásuvku, nejlépe pokud jsou odlišeny barevně nebo nějakým obrázkem či symbolem. Mladší sourozenci obsazují nižší poličky, starší vyšší.

Chci si občas pohrát i sám

Pokud je věkový rozdíl mezi sourozenci velký, je společné hraní obzvláště náročné. Starší děti si chtějí občas postavit i rytířský hrad nebo dráhu z kolejnic, aniž se jim do toho pletly ručky mladšího sourozence. V takovém případě mohou rodiče vzít mladší dítě do jiného pokoje a nechat staršímu volný prostor. Miminka a batolata se i tak nejraději hrávají tam, kde jsou jejich rodiče.

Koutek v obýváku jen pro mě

Další možná alternativa: Povolit staršímu dítěti postavit si dílo ze stavebnice v obýváku a ponechat ho tam vystaveno na odiv třeba i několik dní. Aby se nestal z celého obýváku dětský pokoj, můžete koupit malý koberec s dětským motivem a dítěti vysvětlit: "Tento prostor patří tobě."

Když přijdou na návštěvu kamarádi 

Je nezbytné, aby byli rodiče doma. Nejlepší je domluvit schůzku na takový čas, kdy má již mladší dítě polední spánek za sebou. Starší děti mohou jít do dětského pokoje, mladšího sourozence si vezměte k sobě. I když chce váš drobeček stále leze k velkým dětem, vezměte ho zpět, aby mohlo starší dítě prožít nerušené chvíle pouze se svými vrstevníky.

Nerušený polední spánek

Malé děti potřebují polední spánek, starší už častokrát z této siesty vyrostli a je jim zatěžko zůstat tak dlouho ticho a v klidu. Ve třech, čtyřech letech se však ještě děti nedokážou tak kontrolovat, aby byly během poledního spánku svého mladšího sourozence úplně potichu. Rodičům se doporučuje dohodnout se se starším sourozencem. "Zatímco uspím tvou sestřičku, promysli si, s čím si chceš hrát a pak to přines do obýváku. Za chviličku si budeme hrát spolu. "

Rituál před spánkem

Sourozenci chodí spát často v rozdílném čase. Vhodné je dělat rozdíl tehdy, pokud je věkový rozdíl mezi nimi více než jeden a půl roku. Pokud je dítě o dost starší než jeho sourozenec, pak smí zůstat večer déle vzhůru - velké děti to považují za privilegium. Nicméně čtení knih, hraní si nebo poslouchání muziky se už musí uskutečňovat mimo dětský pokoj, například na gauči v obývacím pokoji.

V noci zůstává každé dítě ve své posteli

Pokud jedno dítě v noci pláče, svádí to rodiče, aby ho vzali k sobě do manželské postele. Ale psychologové od toho odrazují, protože brzy budou mít obě děti ve své posteli. Lepší je dítě potichu utišit v jeho posteli nebo jej v případě nouze vzít do obýváku.

Rodiče musí občas dělat kompromisy

Malým dětem většinou vůbec nevadí, že se musí dělit o dětský pokoj se svým sourozencem. Pokud by však protestovaly proti společnému pokoji, mohou jim rodiče vysvětlit, že se to momentálně jinak vyřešit nedá. Rodiče mohou dát v tomto případě menšímu dítěti na hraní obývací pokoj, aby školák mohl v klidu napsat v dětském pokoji úkoly.