Dětská tajemství a správný postoj rodičů

Co pro děti znamená význam slova “tajemství”? Co si pod ním přestavují? Jak se mají chovat rodiče k dětským tajemstvím? Který rok věku dítěte je zlomový? Je to velice citlivé téma a tak je k němu i třeba přistupovat a nezranit křehkou dětskou duši.

děti, dětská tajemství, výchova dětí

Stmelují, probouzejí kreativitu a jsou jednoduše vzrušující: tajemství

Tajná místa, tajné cestičky, skryté poklady, tajné znaky, tajná písma, tajné příběhy, tajné přátelství, tajné hry, tajné vztahy ... Co chápou děti pod pojmem tajemství? A jaký význam má pro děti? V jakém věku jsou obzvláště důležité - a jak mají s nimi rodiče zacházet?

"Tajemství" - to je zázračné slovíčko

Vše, co se spojuje s "tajným", rozzáří dětská očka. A může jít přitom o zcela obyčejné věci: dva nejlepší přátelé si vymyslí tajnou řeč a píší tajným písmem do tajného sešitu. A už je dohadování se na sobotní fotbal absolutně vzrušující. Nebo si najdou skrýš na půdě, o níž nikomu neřeknou. A klasická věta na závěr "... ale nikomu to neříkej, bude to naše tajemství!" Enormně podtrhuje důvěrné rozhovory mezi kamarádkami - a tím i utužuje přátelství. Tajemství jsou poklady dětství. Právě ve věku, kdy dítě navštěvuje základní školu, jsou neuvěřitelně důležité. Až na konci puberty ztrácí o ně mládež postupně zájem, zní výsledek odborných studií.

Tajemství jako osobní vlastnictví

Tajemství slouží k tomu, aby se děti oddělily od světa dospělých. Je to důležitý krok k vlastní identitě. Ve věku přibližně pěti let objevují děti vědomě hranice mezi" Já "a ostatními a nabývají vědomí svého vlastního vnitřního světa. Zjišťují, že jiní lidé mají stanoviska, přání, úmysly, motivy a informace, které se liší od jejich vlastních. Tajemství je něco, co se nesmí prozradit nebo co nechceme prozradit.

Malé děti považují tajemství za své osobní vlastnictví

Pokud se s někým o něj podělí, není více tajemstvím. Až ve věku přibližně osmi let nabývá tajemství svou sociální funkci tím, že stmeluje dva kamarády. Pak se stává stále důležitějším: Pro děti od přibližně deseti let zajímá sdílení s tajemstvím a jeho zachování důležitou roli v přátelství.

Dobré a špatné tajemství

Děti předškolního věku mívají zpočátku jen hezká tajemství. Například skrýš na čokoládu, tajnou cestu hned vedle dětského hřiště, hru, kterou hraje dítě samo. Psychologové to vysvětlují tím, že dítě se tím lépe odpoutá od svých rodičů a aniž by muselo mít špatné svědomí. V protikladu k zakázané věci nevyvolává dobré tajemství strach z nebezpečí, žádné pocity viny nebo očekávání trestu. Děti předškolního věku vidí nebezpečí mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Tak se může stát, že mladší bratr žaluje na staršího, když vyleze na střechu garáže. Ne proto, aby ho očernil a sám sebe ukázal v hezčím světle, ale proto, že má skutečně strach. Děti v tomto věku sice vědí, že tajemství nejsou určeny pro ostatní, ale rády o nich popovídají, když se jich na ně někdo zeptá. Čili udržení tajemství dělá dětem ještě problémy. Zajímavé ale je, že už v tomto věku umí děti rozlišovat "pěkné" a "ošklivé" tajemství. Špatné tajemství zahrnují překročení zákazů, jako například zákaz kouření, nebo nehody, jako například rozbitou vázu. Pěkná tajemství se orientují na znalosti o něčem zvláštním, například tajné cestičce v křoví, pasti na dětském hřišti apod. Pro udržení pěkných a špatných tajemství mají šesti a sedmileté děti různý názor: Špatné a nebezpečné třeba říci dál (např. rodičům). Pěkná tajemství si třeba nechat pro sebe.

U starších dětí (deset až dvanáctiletých) má zachování tajemství velmi velký význam

Tato povinnost nepodávat tajemství dále se nese v duchu hesla: Přátelé se navzájem nezradí. Tajemství utužují přátelství a dělají jejich silnými při střetu s dospělými.

Kdy je tajemstvím konec?

Tajemství jako nástroj posílení proti dospělým nachází svůj konec v období puberty. Psychologové vidí příčinu v tom, že v tomto věku se mění vztahy mezi dětmi a dospělými téměř od základů. Fáze intenzivních tajemství končí tehdy, když se rodičům a dětem podaří vytvořit takový vztah, ve kterém se mohou rozvíjet privátní sféry obou stran a ve kterém se o rozdílnostech lze otevřeně promluvit. I s rozvíjejícím se sebeurčením individua ztrácí tajemství ochrannou funkci ještě nevyvinuté osobnosti. Mladí se v tomto období cítí na stejné úrovni jako dospělí. Chtějí mluvit přímo a otevřeně se svými rodiči, ale chtějí být i respektováni.

Proč potřebují děti tajemství?

Jak tedy ukazují výzkumy, tvoří se představy o tajemstvích u dětí postupně. I udržení tajemství se důsledně praktikuje až v mladším školním věku. To je důkaz toho, že tajemství nabývají pro děti velký význam tehdy, když začínají hledat svou identitu. Děti mají v tomto věku vystupňovanou potřebu pro přiřazování se a chtějí rozšířit prostory svého soukromí. Tajemství mohou v této fázi převzít ochrannou funkci a tím ohraničovat přístup dětí k dospělým. Zatímco za malé děti ještě musí téměř ve všem rozhodovat rodiče, dítě v mladším školním věku už potřebuje volnost při vytváření vlastních představ, názorů, postojů a úsudků. Tajemství tedy na jedné straně pomáhají při procesu odčleňování se od rodičů a na druhé straně vytvářejí prostor při budování vlastní identity. Jelikož na tajemství se díváme vždy ve spojení s jinými lidmi, jsou dobrým "cvičištěm" na osvojení sociálních kompetencí. Neboť "něco si nechat pro sebe" nebo "velmi důležité věci neříkat dále", "umět odkrýt tajemství ve správném čase" jsou schopnosti, které utužují společný život, vztahy a přátelství, ale mohou je i zničit. K tomu všemu vyžaduje rozvoj a péče o tajemství množství nápadů a kreativitu. Příkladem pro to je vánoční čas s tajemnými náladami a dárky, které až do Štědrého večera musí zůstat tajemstvím. Vánoční čas je idylický, plný tajemství až tehdy, kdy rodiče a děti svůj byt pěkně vyzdobí, když si povídají nebo dívají na pohádkové příběhy a zpívají písně. Ta krása a tajemnost Vánoc se tedy musí pořádně promyslet a s láskou připravit. Ještě více kreativity a sociálních kompetencí však vyžaduje výběr a předání dárků. Aby dítě našlo správný dárek, musí se vcítit do druhého člověka a popřemýšlet o jeho očekáváních a přáních.

Rodiče a tajemství dětí

"Pojďte, uklidíme spolu už konečně dětský pokoj. V tomto chaosu se už nikdo nemůže vyznat, "vyzývá máma svého čtyřletého a pětiletého syna. "Ó, Bože, co se zde vše pod postelí nasbíralo. Tím zaplníme i celý kontejner! "A vtom se začnou děti bránit:" To je náš ostrov pokladů. Tam jsou všechny naše poklady. " Rodiče by měli tajemství svých dětí respektovat. Jako i například zmíněný ostrov pokladů, dokud nezpůsobuje hygienické problémy. Nebo pokud nalezne například čtyřleté dítě v písku zázračný kámen, tak musí zůstat na svém místě a nesmíme ho vyhodit pryč. Ještě více platí toto pravidlo pro starší děti: Soukromé záležitosti dětí musí rodiče respektovat. Například by jim neměli listovat v denících, otevírat dopisy a číst je nebo číst SMS-zprávy. Nebo nutit je k tomu, aby vyprávěli o prvních zkušenostech s přítelem nebo přítelkyní. Rodiče mohou dále dětem nabídnout možnosti, aby si zřídili a vybudovali svůj svět tajemství. První krok je rezervovat dětem předškolního věku jednu zásuvku ve stolku, kde si mohou ukládat všechny tajné věci. Více místa a možností nabízí vlastní skříňka. Kdo má k dispozici větší zahradu, může vyčlenit kousek z ní čistě pro děti. Zde mohou děti nechat své fantazii volný průběh a vytvořit si krajinu plnou tajemství. Super místo na tajemství poskytuje skrýš na stromě. Rodiče by měli se svými dětmi podnikat cesty do neznámých zemí. Co tím myslíme? Jsou mnohé země plné tajemství, které lze navštívit z křesla v obývacím pokoji, například cesta do světa pohádek, bájí nebo mýtů. Tajemství můžeme najít i v obrazech, obrázkových knihách, písních, básních, filmech a divadelních představeních. Vedle těchto fantazijních silnicích může přispět i reálná cesta k zážitkům tajemných dimenzí, neboť setkání s novými dojmy je opředeno rouškou tajemství. Nové budovy, nové země, noví lidé, nové způsoby chování jsou svým způsobem také pro děti něčím tajemným.

A co se špatnými tajemstvími?

Už jsme výše zmínili, že mladší děti jsou toho názoru, že o "špatných tajemstvích" je třeba hovořit. Tuto otevřenost a s ní spojenou důvěru nelze zklamat. Rodiče by měli dětem vysvětlit, že rozhovor o "špatných tajemstvích" může někomu dokonce zachránit život. Neboť v životě mohou nastat takové velké obtíže a krize, které lze překonat pouze s podporou a pomocí druhých lidí. První krok spočívá v tom, že dětem jasně řekneme, že existují pěkná tajemství, které by si měli nechat pro sebe: ale o špatných tajemstvích se třeba s rodiči bezpodmínečně promluvit. Otevřenost a důvěru vůči rodičům podpoříme u dětí tím, že nehody a přestupky nepotrestáme, a tak se nebudou bát očekávaných sankcí. A o které špatné tajemství u dětí jde? V běžném životě nevychází dětem vše podle plánu (vždyť ani dospělým ne!): z nepozornosti rozbijí sklenici, na kole odtrhnou odrazové sklíčko, na vyučování rozbije žák zkumavku. Nebo: dcera si zapomene v tělocvičně úbor a drahé botasky jsou pryč. Kolo zapomene dítě zamknout, a tak se stává lákadlem pro zloděje. O takových nehodách a přestupcích můžeme s dětmi mluvit tak, že společně hledáme způsoby, jak napravit škodu. Přitom bychom neměli posilovat pocity strachu a viny, ale dát dětem jasně najevo odpovědnost za škodu. Dále jsou v životě dětí věci a situace, které v nich vzbuzují strach a sklíčenost: například tajemné dveře na půdě, šachta ve sklepě, zrezivělý stroj ve stodole, na konci ulice divoký štěkající pes. Pokud rodiče s dětmi mluví o těchto strach vzbuzujících situacích a společně zkoumají zmíněné předměty, strach se ztrácí. Zároveň roste vzájemná důvěra a přesvědčení, že problémy se dají vyřešit.

Ale nejzávažnější špatné tajemství jsou:

Když je vlastní dítě vydíráno nebo šikanováno. Když jsou děti zneužívány jinými dětmi nebo dospělými. Když přijdou děti do kontaktu s drogami nebo jsou sexuálně zneužívány. Pokud rodiče s dětmi společně zvládnou malé nehody a situace, které vzbuzují strach, pak jsou dobré šance, že společně překonají i těžké krize a problémy. I tak však víme, že bariéra mluvit s rodiči, může být u vydírání a zneužívaných dětí nepřekonatelně vysoká. Proto by měly být následující pozorování nápadně abnormálního chování dětí pro rodiče podnětem ke zvláštní podpoře. Varovnými signály, že něco není s dítětem v pořádku, mohou být: když se dítě najednou chová jinak, než jak byli rodiče dosud zvyklí. Kdy lze pozorovat u dětí poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, náhlé potíže s učením nebo zvláštní projevy strachu. Když se dítě vyhýbá dosavadním přátelstvím a dospělým uhýbá z cesty. Když dítě ztrácí zájem o oblíbené hobby (např. sport). Když se i v rodině utahuje příliš do svého soukromí a vyhýbá se rozhovorům s rodiči a sourozenci. V takových situacích by mělo být rodičům jasné, že opatrnost a zdrženlivost škodí dítěti a nemá nic společného s respektem před tajemstvími dítěte. Takže tajemství jako cigarety, konzumace alkoholu, chození za školu, nechráněný sex nebo drogy jsou témata, do kterých mají co říci i rodiče a musí proto vyjít na denní světlo - ať už se to dětem hodí nebo ne.  Děti potřebují pocit jistoty, že nepříjdou jen nepříjemné zákazy a tresty, ale a že je budeme mít stále stejně rádi.

comments powered by Disqus


Podobné články


Co by měly umět všechny děti?

Investujete do svých dětí? A teď nemyslíme to, zda jim šetříte na studia či zakládáte účty. Bavit se budeme...
více...

Malé děti by se vůbec neměly dívat na televizi, display telefonu ani na obrazovku počítače

Děti milují televizi a mnohé u ní i usínají. To ale jejich zdraví vůbec neprospívá! Navíc problém...
více...

Škodlivé rodičovství aneb Úzkostná péče dětem neprospívá a škodí i v dospělosti

Na ubližování dětem máme své zákony. Ale co, když ubližujeme svým dětem přehnanou péčí a ostrahou? Na to...
více...

Výchova dětí formou důsledků je účinná a nebere dětem sebevědomí

Výchovat dítě, to není vůbec nic lehkého. Proto se často setkáváme s rodiči, kterým vládnou děti. Je to...
více...

Vzteká se vaše dítě? Zachovejte klidnou hlavu!

Naštvané dítě? A proč by vlastně nemohlo být dítě občas naštvané? Hněv patří k emocím, které občas...
více...

Děti zlobí, protože se vyvíjí

Praštilo vaše dítě kamaráda na pískovišti po hlavě? Hází po ostatních dětech písek? Nebojte se,...
více...

Jak uklidnit dítě v období vzdoru?

Jste svědky scény, kdy se maminka snaží uklidnit řvoucí batole v obchodě? To odmítá reagovat a chce si prosadit...
více...

Domácí úkoly s prvňáčky? Chce to správnou motivaci!

Mít doma prvňáčka, to je pro rodinu velká změna. Rodiče čeká po příchodu z práce další směna, která...
více...

Děti nemusí být středem vesmíru, aby z nich vyrostli slušní dospělí

Výchova dětí se nikde nevyučuje. Učíme se ze tedy za pochodu a ze svých chyb. Proto nám také někdy připadá,...
více...

Jak rozdělit dětský pokoj, aby děti měly nejen dostatek prostoru, ale i soukromí?

Dříve bylo běžné, že děti spaly společně s rodiči v jedné místnosti. Následovala doba, kdy měly všechny...
více...