Děti nevychovává jen matka

Řadíte se mezi maminky, které si myslí, že jen ony jsou pro své děti nepostradatelné? Jen vy znáte nejlépe své děti, umíte je utěšit, nakrmit a celkově se o ně postarat? Ale pravda je taková, že tohle vše zvládne i váš partner. Tak proč ho do péče o děti nezapojit? Nebojte se, on to zvládne a vy nebudete na vše sama, což vám psychicky, ale i fyzicky prospěje.

Ne všichni tátové jsou sami aktivní při péči o děťátko v rodině 

Případně ne každá maminka natolik důvěřuje jeho schopnostem, aby mu miminko na delší  čas svěřila. Faktem ale je, že otcové nejsou horší než my mámy, jen mají jiný pohled "na věc". Dejme jim tedy šanci. Dítě vnímá a potřebuje oba rodiče stejně. Časy, kdy úloha otce nastupovala až v pozdějším věku dítěte, jsou pryč. Trend je opačný.

Otec na rodičovské dovolené,

či jako asistent při porodu není výjimečná věc. Muži vnímají péči o dítě jinak než my ženy, hrou se pro ně stává i přebalování pokakané ratolesti. A to se prckům líbí. Tátové jsou pohodovější. Zatímco maminka běhá a vymýšlí, jakou hrou ještě zkusí zaujmout dítě, pohodový táta si lehne na pohovku a svého potomka nechá, ať se vyřádí přelézáním jeho břicha. Samozřejmě, způsob péče nás opatrné a úzkostlivé mámy občas zvedne ze židle (když mrňous lítá do stropu, případně visí hlavou dolů), ale děti to milují. My mámy se snažíme vychovávat podle pravidel. Snažíme se o přesný režim, přísným okem kontrolujeme každou plenku a máme načtených několik tisíc dobrých rad, jak pečovat o dítě. Tatínkové to příliš neřeší, hlavně, že se miminko usmívá. A o to vlastně v rodině a výchově jde, aby bylo dítě šťastné.

Oba rodiče jsou vzorci,

podle kterých poznává dítě svět, emoce, chování, reakce. Vše co vidí, slyší a cítí se zapíše do jeho vlastního světa. V ideálním případě je dítě konfrontováno s mužským i ženským pohledem na život, jeden doplňuje druhý. Výchova je velká zodpovědnost obou rodičů. Někteří tátové nemají zájem, čas ani chuť pomáhat. Jsou tací, co mají strach a obavy, zda to zvládnou. Svěřme jim do péče dítě jakkoli maličké, aby věděli, že nejsou na druhé koleji a jsou stejně důležití jako máma. Motivujme je a věřme jejich otcovskému instinktu. A nebojme se, i ten funguje dokonale!