Děti by měly přesně vědět, kdo jste. Jste rodič, kterému mohou důvěřovat, který je ochrání, silná osobnost. Stanovte si přesná pravidla a dodržujte je. Buďte dítěti kamarádem, ale nezapomeňte, že je důležité, aby vás dítě zároveň respektovalo.
Děti vyjadřují své emoce docela jednoduše - pláčou, bijí sebe nebo své okolí, koušou... Není správné tyto projevy ignorovat a myslet si, že je to v pořádku a dítě jen vyjadřuje svůj hněv a frustraci, je ještě malé, aby opravdu někomu ublížilo a ujišťovat se, že jistě z toho vyroste. Je třeba jim neustále opakovat, že to co dělají je nesprávné a emoce se dají vyjádřit i jiným způsobem. Nekřičte ani nevyhrožujte, mluvte s dětmi klidným hlasem.
Pro děti je kňučení téměř jako dýchání. Zkoušejí překročit hranice vaší trpělivosti a kňourají, když chtějí dosáhnout svého. Nepodlehněte! Většinou nezabere, když jen řeknete, aby přestaly, je po třeba ji to zdůraznit. Sdělte jim: "Už jsem řekl/a NE! Pokud chceš nadále křičet, kňučet, můžeš to dělat za zavřenými dveřmi svého pokoje. Řeklúa jsem NE a nebudu o tom diskutovat. "
Každý rodič by měl dát dítěti prostor, aby se samo rozhodovalo, co chce dělat, čím chce být. Nechte ho, ať samo rozhodne, zda půjdete na kolo nebo na brusle. Zvýší to jeho sebevědomí, když bude mít pocit, že o něčem důležitém rozhodlo. Pokud se ale chová nesprávně, nediskutujte s ním o možnostech. Je skvělé, když se samo rozhodne, zda si dá jahody nebo borůvky, bude se houpat nebo dá přednost skluzavce. Ale v žádném případě nesmí dostat prostor rozhodnout, zda někoho zbije nebo ne, zda půjde do postele nebo si ještě bude hrát.
Někdy mají rodiče pocit, že selhaly, děti nejsou šťastné, neboť jim nevěnují sto procent procent své pozornosti a času. Opak je pravdou. Dítě, které je po celou dobu šťastné, protože dostane vše, co chce, ve skutečnosti trpí a čeká na to, aby bylo někdy frustrované a smutné. Naučte se říkat dětem ne, je to naprosto v pořádku. Dítě možná bude chvíli zklamané, ale takový je život.
My, rodiče, pokládáme děti za střed vesmíru. To jim však vysílá signál, že jsou nejdůležitější na planetě a začnou očekávat i speciální zacházení, přeceňování, mají příliš velké sebevědomí. Musíte je naučit, že nejsou jediní na světě a stejně důležití jsou i ostatní lidé.
Děti by měly umět bez vyzvání pozdravit a poděkovat. Mluvte s nimi o tom jak to chodí v životě, jak se chovat ve společnosti. Dbejte na to, aby již od útlého dětství věděly, že k ostatním je potřeba, chovat se s respektem a úctou. Děti kopírují naše chování, dávejte si pozor, jak se vy chováte vůči svému okolí.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.