impulzivita a nedostatečná schopnost soustředění. Hyperaktivní děti bývají neobyčejně aktivní a péče o ně bývá náročná, protože mohou hodně plakat a málo spát, což jejich rodiče unavuje. Mívají problémy ve škole , protože neposedí na místě a ruší i ostatní. Za to bývají trestané pokáráním, sníženou známkou z chování. To není ten pravý pedagogický přístup. Podle některých studií se dítě, které je dlouhodobě označováno jako špatné, tak začne i chovat, protože nevěří, že by mohlo tuto nálepku změnit a je pro něj jednodušší jednat podle očekávání, i když je negativní.
neovládají své reakce na signály. S tím souvisí problematika plánování, organizování nebo předjímání důsledků svého jednání, což samozřejmě také ovlivňuje okolí, protože rodiče i pedagogové musí být namísto dítěte pozornější a ostražitější, aby si neublížilo. Ale ovlivňuje i jejich fungování v jiných vztazích, jejich pohnutky bývají jinými dětmi nebo dospělými vysvětlovány jako úmyslné a ubližující, což však není jejich záměrem.
Ve škole mívají problémy i pro špatné známky
Pro slabší soustředění mají problém s učením nejen ve škole, ale i na jiných frontách, osvojit si učební látku nebo novou aktivitu jim trvá déle a mají nároky na trpělivost ostatních. Mnoho dětí s ADHD trpí i poruchami učení, které lze odhalit pouze snahou o trpělivost při práci s nimi. Mohou se vyskytovat i další poruchy konkrétně v psychické oblasti a to poruchy autistického spektra, obsedantně - kompulzivní porucha, Tourettův syndrom a jiné psychické problémy.
K vyšetření ADHD je potřebný kvalifikovaný a zkušený odborník. Na léčení ADHD je několik postupů a metod, mezi které patří léčení léky, ale i psychoterapie. Léčbu pomocí léků musí lékař vždy dobře zvážit, konzultovat toto rozhodnutí s rodiči dítěte, ale i se samotným dítětem, protože jak víme, léky mají i nežádoucí účinky, pro které může dítě lék odmítat. Medikace není potřebná ve všech případech a celoživotně, stává se, že v dospělosti příznaky ustoupí nebo se zmírní. Ty se dále dají psychoterapeuticky korigovat a v tomto směru se využívá několik technik , jako je např. behaviorální terapie, rodinná terapie, pozitivní posilování a jiné. Vůči těmto postupům se mohou děti zpočátku bránit, stavět se do odporu. Rodičům se doporučuje, aby se obrnili trpělivostí, a aby dodržovali opatření navržená terapeutem nebo lékařem a výsledky se obvykle časem objeví.
Pomoc mohou rodiče hledat i sami prostřednictvím vyhledávání přednášek, nových informací a postupů v knihách či na internetu, v různých workshopech. Důležitý je i individuální přístup, pátrání po tom, proč se dítě v určitém čase a za určitých okolností chová nevhodným způsobem a nacházet ten správný přístup k odstranění problému. Komunikovat s dítětem, vysvětlovat mu, co vnímáme jako negativní z jeho strany a proč, zeptat se ho na názor. Odměňovat ho za pozitivní jednání, pochválit.
Trestání dítěte je velmi choulostivá záležitost a může v konečném důsledku vyvolat opačnou reakci, než jakou trestající očekává. Proto by se tresty měly používat opatrně a využívat jiné než tělesné.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.