Vánoční dárky by měly rozvíjet dětskou fantazii

Radostné výkřiky, rozzářené oči dětí, to je ten pravý zážitek, který provází rozbalování dárků v mnoha rodinách s malými dětmi. Ale nastávají také situace, kdy dárků je příliš mnoho a dítě si s láskou vybíraného dárku pro jiný ani nevšimne. Někde dokonce nastává “přebíjená”, kdy se dospělí v rodině snaží trumfnout a děti mají v hlavičkách z té změti dárků zmatek a pořádně si neužijí ani jeden. Jak z této situace ven?

Některé dárky můžete odložit

Malé děti bývají z velkého množství bezradné. Proto by měli rodiče řídit a koordinovat příval překvapení. Obvykle mívají přehled o přáních svých dětí a vědí, co je pro ně dobré i vhodné. Dárky by měly v prvé řadě rozvíjet dětskou fantazii. Vhodné je, pokud se vzájemně doplňují. Například: doma může dítě dostat železnici a u prarodičů příslušenství k ní. Kromě toho mohou být "obdarováni" i rodiče tím, že dítěti darujete i něco praktického. Dospělí by však měli pochopit, pokud přilba na kolo dítě potěší mnohem méně než auto na dálkové ovládání. Tip: Zejména u malých dětí odložte část dárků a později je opět vytáhněte. Jinak budou přetížené. Kromě toho se malé děti umí těšit i z maličkostí. Ony totiž vůbec neumí ohodnotit, kolik nějaký dárek stojí. A je jim to i zcela jedno. Důležité proto je, aby dárek uspokojoval potřeby dítěte.

A co tedy dětem darovat?

Domeček pro panenky, železnice, kolečkové brusle apod..... Přání, které děti vyjadřují  prostřednictvím dopisů či kreseb Ježíškovi. Ale často je již dětský pokoj plný hraček a výběr v obchodech je obrovský. Jaké hračky a kolik je jich třeba koupit? Podle odborníků by měla hračka pro děti splňovat následující kritéria:

• Měla by vyvolat radost a být bezpečná
• Měla by být z kvalitního materiálu
• Měla by podpořit rozvoj dítěte
• Dítě by neměla podceňovat ani přeceňovat, ale být věku přiměřená
• Měla by mít mnohostranné možnosti využití, rozšiřování či doplňování
• Měla by podporovat fantazii dítěte

Podněcovat a podporovat

Rodiče by se měli před koupí zamyslet, v jaké vývojové fázi se právě jejich dítě nachází. Jaké zájmy a schopnosti má? Co potřebuje pro svou stimulaci a rozvoj? Jaký materiál je vhodný?

Miminka

Bývají velmi nenáročná, co se dárků týče. Chtějí poslouchat, vidět a hmatem zkoumat vše, co se dá, proto potřebují věci, které tyto smysly rozvíjejí. Do této skupiny hraček patří zvonkohry, chrastítka, hrazdičky, deky na hraní, míče nebo panenky z textilií. Hlavně, aby byly pestré.

Batolata

Jsou už o něco náročnější. Chtějí si hrát, učit, pohybovat se a mluvit. Důležité jsou proto obrázkové knihy a knihy s říkankami a písničkami, jako i CD s dětskými písněmi. V oblasti motoriky jsou vhodné hračky pro tažení nebo odrážedla. Puzzle z velkými dílky, auta, panenky a kostky dokáží uspokojit touhu po hraní.

Děti předškolního věku

Děti této věkové kategorie rády tvoří věci, nechávají své fantazii volný průběh. Chtějí malovat, kutit, stříhat, mísit a stavět, hrát si s panenkami a figurkami. A chtějí se učit! Vhodné jsou proto obrázkové knihy, puzzle, lego, plastelína, hudební nástroje a první společenské hry, jako např.. pexeso, Člověče, nezlob se! apod. Tří-až šestileté děti se rády ocitnou v nějaké jiné roli. Proto se těší z kostýmů, kašpárka, lékařských kufříků, minikuchyněk nebo obchodu. K tomu je jejich touha po pohybu neskutečně velká. Oblíbené jsou proto míče a všechny druhy "dopravních prostředků" (šlapací traktor, koloběžka, motorka na baterii apod.).

Školáci

Jejich motorika je koordinovanější než u dětí předškolního věku, a proto jsou pro ně vhodná kola, kolečkové brusle, skateboard, fotbalové míče, hry týkající se počítání a psaní, encyklopedie, lexikony a výukové programy do počítače. Malí školáci objevují své první hobby, které by měli rodiče cíleně podporovat - např.. koupí hudebního nástroje. Prostřednictvím společenských her s pevnými pravidly se upevňuje sociální chování. Chlapci se potěší i stavebnicím a většina dívek tvůrčím setem (nakreslit si motiv na tričko, namalovat svůj vlastní hrnek, vytvořit si svícen či vázičku z moduritu apod..).

Tip

Mnohé hračky (železnice, domečky pro panenky, stavebnice ...) jsou uzpůsobeny tak, že k nim lze dokupovat příslušenství. Rozhodněte se včas pro jednoho výrobce. Tak můžete hračky smysluplně dokupovat. Malé hračky mohou v dětském pokoji pořádně překážet. Kupte nebo vyrobte spolu s dítětem "truhlici na poklad", do které si může své drahocennosti uložit.

Méně je někdy více

Čím větší děti, tím delší seznam přání. A mnohokrát se tento seznam absolutně neshoduje s představami rodičů. Včera Barbie, dnes počítačová hra, zítra rifličky s medvídkem Pooh: děti zejména předškolního věku chtějí mít vždy to, co vidí u svých kamarádů. " Darinka to má ..., já to chci také ...!"Argument, že jiné děti mají to nebo ono, dostává rodiče do rozpaků a způsobuje vnitřní konflikty: Na jedné straně rodiče nechtějí, aby jejich děti zaostávaly za kamarády, aby se nedejbože nestaly outsidery, pokud by nevlastnily něco, co je právě "in". Na straně druhé mají vlastní představy, co a kolik toho mají jejich děti dostat. A k tomu dobré důvody, aby určité věci nekoupili. Jak řešit toto dilema?

Když je rodinný rozpočet malý

"Já chci také růžovou bundičku. Všechny dívky ve školce mají růžové bundy! "Holčičce ve školce je jedno, že jen před dvěma týdny dostala modrou větrovku. Se svou námitkou " Janička má také růžovou bundu!" Malá školkařka vyhrála: Její máma, která ji vychovává sama, se nechá obměkčit, a přestože ještě ani nejsou Vánoce, za chvíli už Janička pyšně odchází z dětského butiku s růžovou bundou, i když její máma zrovna nemá peněz nazbyt. Nutná koupě kabátu pro ni se  musí oddálit ... Navíc už mrzne a ona chodí pouze v podzimním plášti. Rodičů jako je Janičky máma, kteří chtějí dítěti splnit všechny materiální přání, je mnoho. Mnozí z nich si však neuvědomují, že tak prckovi nedělají žádnou laskavost, ale spíše medvědí službu. Dítě se musí odmalička učit, že nemůže mít úplně všechno, po čem touží. Zejména starší děti chtějí zapadnout mezi kamarády, nechtějí se lišit, a tak začnou "tlačit" na rodiče. Občas je pro ně náročné odolat, ale odborníci radí, že je lepší dětem otevřeně vysvětlit, že na některé věci peníze prostě nejsou. Toto již dokáží pochopit i tříleté děti. Rozhodující je přitom i postoj rodičů. Ti by si měli ujasnit, že není ostudou, pokud si člověk nemůže dovolit všechno. A zejména to, že to nemá nic společného s hodnotou jejich osobnosti. Pokud člověk předává takové sebevědomí i svým dětem, může je to jen posílit. Pak nebudou považovat za nutné, aby museli všude a s každým držet krok.

Pokud rodiče něco absolutně odmítají

"Ne!" Kategoricky koriguje Lenčina máma přání své čtyřleté dcery. "Můžeš dostat každou jinou panenku, ale prosím, jen žádnou Barbie!" Protože podle jejího názoru tyto superhubené luxusní výtvory zprostředkovávají dívkám absolutně nerealistický obraz ženského těla. Obecně by rodiče neměli zakazovat něco jen tak z principu, ale měli by důkladně zvážit každé "pro" a "proti". A pokud se to týká otázek vkusu nebo světového názoru, nejde o závažný důvod, abychom dítěti požadovanou hračku zamítli. Tím ji děláme ještě zajímavější a vytouženější. Pokud máte podobný názor jako Lenčina máma a vaše malá princezna vám neustále "bzučí" kolem uší s jediným požadavkem, můžete si Barbie i s příslušenstvím na pár dní půjčit od někoho, kdo ji vlastní a vaši dceru otestovat. Může se totiž stát, že přijde na to, že hračka nesplňuje to, co od ní děti očekávaly a stane se nezajímavou. Ale pokud si s ní dcera krásně hraje a je jako u vytržení vždy, když jdete ze školky? Pak to možná bude muset vyřešit "Ježíšek". Rodiče však nemusí povolit vše, co se jim protiví. Seznam přání není objednávkou. Hračky podporující agresivitu by se například mohly a měly zakázat, i když je jiní vlastní. Důležité však je vysvětlit dětem, proč například nedostanou robota, hračky s válečnou tématikou nebo počítačovou hru, kde vyhrává ten, kdo postřílí nejvíce vojáků.

Pokud chtějí mít děti všechno a hlavně hned!

"Potřebuji kolečkové brusle!" Říká Kuba při obědě své mámě. "Bobře, aspoň už konečně vím, co ti koupím na Vánoce!" "Ale ne až na Vánoce. Já potřebuji ty brusle dnes! " Tento krátký dialog jasně ukazuje, co je pro mnohé děti typické: Když něco chtějí, chtějí to ihned. Pokud jde o maličkosti, můžeme občas ustoupit. Při větších nárocích však odborníci rodičům radí trochu přibrzdit, zvláště pokud si to momentálně nemohou dovolit, neboť je nutné uhradit jiné věci. Děti se musí naučit, že jejich potřeby nemusí být uspokojeny okamžitě. Že se k nim musí nejprve nějak propracovat nebo delší dobu počkat - například do narozenin či do Vánoc. Tímto způsobem se stává vytoužený předmět mnohem více hodnotnějším. Je však třeba zkoumat, co se konkrétně za daným přáním skrývá. Pokud jsou například Kubovi kamarádi každý den venku a vozí se na kolečkových bruslích, pak se jako jediný nemůže zapojit. Tehdy můžete zvážit jejich zakoupení dříve (i bez výjimečné příležitosti, jako jsou např.. narozeniny), ale dítě na ně může například přispět z našetřených penízků, případně si vydělat na brigádě.

Darovat čas

A musí ležet pod jedličkou jen samé velké balíčky? Dospělí by měli popřemýšlet i o alternativách. Děti se těší, pokud s nimi trávíme více času než obvykle. Návštěva ZOO nebo odpoledne strávené v lese či na sáňkování mohou být také pěknými dárky, které děti umí ocenit. Přejeme vám, aby se vám pod vánočním stromkem podařilo prostřednictvím dárků vytvořit nádhernou atmosféru, aby dětská očka zářila radostí a abyste na tyto krásné chvíle štěstí vzpomínali ještě velmi dlouho i po Vánocích. Pamatujte si, že nejkrásnější dárek je ten, který věnujete z lásky. Nepřipusťte, aby se vnímání dárků odvíjelo od jejich ceny. Kouzlo Vánoc by tím vymizelo.