
"Co budeš jíst?" - "Chleba se šunkou? " - Dítě si dvakrát kousne a už utíká za svými hračkami. "Pojď zpátky, sníst nebo si nepůjdeš hrát!" - Dítě se neochotně vrací ke stolu. Ohrnuje nos a vy přemýšlíte, zda má význam to do něj nacpat násilím.
To ale neznamená, že je správné lhostejně spláchnout zbytky v záchodě. Vždyť, co ty umírající děti někde ve světě? Dnes je jich 3 a půl milionu ročně. Bude je příští rok více, méně? Můžeme to nějak ovlivnit?
Chtěl si chléb, tak si ho dostal. Pokud nejsi hladový, mohli jsme ho mít na zítra. Takto skončí v koši a už ho nikdo nikdy nesní. Ve světě je mnoho dětí, kterým by tento kousek chleba možná zachránil život. Ale oni zemřeli, protože jejich rodiče chleba neměli. Když my budeme jídlo vyhazovat, nezůstane pro ostatní. Ukažte jim fotky hladových dětí v Africe. Ale raději ne před spaním, aby neměly špatné sny. Vysvětlete jim ale, že takhle dopadají děti v chudých zemích po vícedenním hladověním. Že nemusí mít strach za smrti hladem, když nesnědí večeři.
ale svým přístupem a výchovou našich dětí můžeme přispět ke snížení alarmujících čísel dětských obětí hladu. Jen přestaňme jídlem tak plýtvat, veďme naše děti k šetrnosti a vysvětlujme jim souvislosti. Udělejme alespoň to "málo", co je v našich silách. Každá kapka je pro oceán důležitá.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.