Baby blues a poporodní deprese
Co je poporodní baby blues a co již poporodní deprese? Jaké jsou příznaky těchto stavů a jak se dají upravit? A´týká se jen matek, nebo mohou těmito příznaky trpět i novopečení otcové?
Poporodní psychická selhání,
stesky, horší nálady se týkají se skoro každé matky. Známe různé kategorie poporodních psychických poruch. Nejčastější poruchou je poporodní baby blues - vyskytuje se téměř u 80% žen. Porucha nálady se projevuje tak, že ženy jsou zvýšeně plačtivé, emočně labilní, hůře se soustřeďují, mají pocit smutku, jsou přecitlivělé a podrážděné, mají pocity bezmoci, jsou zmatené, úzkostné, mají sklon izolovat se, a často bez konkrétní příčiny. Důležité je, že u nich zůstává zachováno štěstí z mateřství. Tento stav zřejmě úzce souvisí s hormonálními změnami, které nevyhnutelně po porodu nastávají, ale je to zároveň i nezbytná adaptační reakce na novou životní situaci. Za hlavní spouštěč těchto nálad se považují počáteční problémy s kojením, vnitřní pocit vlastní nedostatečnosti v roli matky, strach o novorozence, zvláště když má problém - stačí např.. obyčejná novorozenecká žloutenka. Poporodní baby blues se objevuje v prvním týdnu po porodu, ale spontánně v průběhu týdne odezní. Toto je zcela normální stav, který nevyžaduje žádnou léčbu. V tomto období je však velmi důležitá podpora zdravotnickým personálem v porodnici a ze strany blízkého rodinného okolí. Zároveň musí žena dostat adekvátní informace o různých úskalích péče o dítě, o sebe, o kojení. Navíc ženy mají po porodu určité fyzické problémy, a dokud se dostanou do normálního stavu, chvíli to trvá
Kdy jde již o depresi, vážnější stav?
Deprese se vyskytuje asi u 20% žen po porodu, asi 3% žen se léčí, ale jen 1% je adekvátně léčených psychiatrem. Poporodní deprese se může objevit kdykoliv během prvních šesti měsíců po porodu. Touto depresí jsou ohroženy všechny ženy, které mají ve vlastní anamnéze psychiatrické onemocnění, ženy, které mají v anamnéze úvahy o sebevraždě v minulosti, ženy závislé na alkoholu, drogách, ženy, které jsou podvyživené, ženy v mladším věku, ženy, které mají omezenou sociální podporu, jsou sociálně izolované, ženy, které mají větší počet dětí, které mají chronický manželský konflikt, ženy, které nemají vyjasněný vlastní postoj k těhotenství a k novému miminku, ale i ty ženy, které porodily rizikového novorozence.
Jaké jsou projevy této deprese?
Jak jsem již zmiňovala, klasické baby blues odezní v průběhu týdne, dvou. Není zde přesná hranice, ale je to krátké období, které za pomoci a podpory rodinných příslušníků přejde a žena se zhostí všech radostí a starostí v nové životní situaci. Od baby blues se však poporodní deprese odlišuje tím, že žena má výrazný pocit, že není dostatečně schopná mít ráda své blízké, a hlavně své dítě. A pokud má tento stav tendenci přetrvávat měsíc, dva, je dobré vyhledat minimálně psychologa, ne-li psychiatra, který poskytne radu. Zejména první měsíc je u prvorodiček nejtěžší. Rodina si vytváří nové stereotypy, protože dosud byla zvyklá na něco jiného. Než se vše zaběhne do normálních kolejí péče o dítě, o rodinu, společenského života, chvíli to trvá. Někomu kratší dobu, jinému déle.
Můžeme hovořit i o "poporodní depresi otců"?
Není to terminus technicus. Otcové se však mohou někdy cítit jako vyřazeni z kola ven. Matka se chce perfektně zhostit veškeré péče o dítě, domácnost, ukázat, jaká je perfektní a vše si dokáže udělat sama. Pak jakoby otec ztrácel své místo. Ale matka si takto na sebe "šije boudu", protože pomoc manžela určitě potřebuje. Péče o dítě ji totiž tak pohltí, že může být velmi vyčerpaná, což následně způsobuje špatnou náladu, pocity smutku, vyčerpanosti. Matčin stav v konečném důsledku ovlivňuje dítě a také otce.
Druhy psychických poporodních poruch
V posledním období se mluví také o posttraumatické stresové poruše, která postihuje 1 - 2% žen v souvislosti s porodem. Typickým obrazem takové poruchy je znovuprožívání situace porodu, pokud jej žena prožívala jako velmi traumatizující zážitek. Je doprovázena výraznou vegetativní reakcí, např..bušením srdce, zvýšeným pocením, zčervenáním, a je doprovázena velkou úzkostí. Rizikové faktory jsou: prvorodičky, komplikovaný porod, porod rizikového novorozence, náhlé rozhodnutí lékařů pro porod císařským řezem, konflikt s porodnickým personálem, pocit ztráty kontroly nad sebou a situací během porodu. Tato porucha může vzniknout i před porodem, jako následek předchozího porodu. Následkem neřešené poruchy může být zhoršení fungování v sociálních vztazích, pracovních a jiných aktivitách. Porucha vyžaduje léčbu. Může se projevit do šesti měsíců po porodu.
A čemu se říká poporodní psychóza?
Je to psychiatrická psychotická porucha, která si vyžaduje hospitalizaci na oddělení psychiatrie a psychiatrickou péči. Touto poruchou trpí 1 - 2 ženy z 1000 žen. Jsou jí nejvíce ohroženy ženy, které mají psychiatrickou poruchu v anamnéze. Až 65% žen, které mají v souvislosti s porodem poruchy psychiky, mají již ve své anamnéze psychiatrické onemocnění. Asi u poloviny těchto žen se vyskytují psychické poruchy v blízkém příbuzenstvu.
Depresivní pocity má množství novopečených maminek,
ať už prvo- nebo vícerodiček. Ale ve společnosti se o tom velmi málo mluví a bere se to spíš jako "hanba", než něco přirozeného, za co rodička vlastně ani nemůže. A tak pokud máte takový problém, nebojte se o tom mluvit, protože tak, jak se říká - ten, kdo nezažil, nepochopí. Je důležité se svěřit svým blízkým a s touto depresí společně bojovat.