Adopce dítěte a surogátní mateřství

Datum článku: 12. 12. 2014

Náhradní neboli surogátní mateřství je možnost, jak obejít přírodu a udělat z bezdětných párů rodiče. Jaké možnosti současná úroveň zdravotnictví vyspělých zemí nabízí, vám přiblížíme v našem článku.

děti, adopce dětí, surogátní mateřství

Dnešní moderní medicína postupuje kosmickou rychlostí

a lidská vynalézavost i v tomto směru přináší různé možnosti a pomáhá tak vyřešit zoufalou a beznadějnou situaci mnohým párům, kteří sní o rodičovství. Ve spolupráci s vyspělými metodami asistované reprodukce je možnost využít i službu surogátního mateřství, kdy vhodná a daným párem vybraná adeptka donosí pro ně děťátko.

Druhy surogátního mateřství

  • Gestační surogátní mateřství typ I. - daný pár poskytne biologický materiál (spermii a vajíčko), z nichž se vytvoří oplodněné vajíčko a to se pak importuje do surogátní matky, která jim děťátko donosí.
  • Gestační surogátní mateřství typ II. - Biologický materiál se získá od dárců (bez zveřejnění jejich identity, jen zdravotního stavu), z nichž se vytvoří oplodněné vajíčko a přesune se do surogátní matky. Rodiči děťátka se stane třetí strana - žadatelé.
  • Tradiční surogátní mateřství - žadatelé poskytnou pouze část biologického materiálu (spermie) a surogátní matka bude zároveň i dárkyní vajíčka. Po umístění oplodněného vajíčka děťátko donosí. Rodiči děťátka se po jeho porodu stávají žadatelé.
  • Celý proces je ošetřen právoplatnými dokumenty, aby nedocházelo k nedorozuměním. Surogátní mateřství je rozšířeno zejména v USA.

Zeptali jsme se právníka zda a jak upravují naše zákony surogátního mateřství

  • Kdo je matkou dítěte

Pokrok v současné lékařské vědě v oblasti tzv.. asistované reprodukce přinesl v zahraniční právní praxi stále častěji se vyskytující spory o určení mateřství. Asistovaná reprodukce je interdisciplinární odvětví medicíny na hranici mezi reprodukční endokrinologií, embryologii a gynekologii. Věnuje se léčbě neplodnosti mužů a žen širokou paletou metod od nejjednodušších, spočívajících v léčebném ovlivnění funkce pohlavních žláz, přes přenos pohlavních buněk, až po mimotělní oplodnění. V zahraniční praxi již nastaly případy, kdy matka odmítla předat dítě tzv.. objednatelům. Jedna z hlavních současných právních teorií hodnotí "smlouvy o náhradním mateřství" jako smlouvy neplatné pro rozpor s dobrými mravy. K podobnému závěru dospěla i Rada Evropy v dokumentu "Bílá kniha upravující zásady týkající se založení a právních důsledků rodičovství" ze dne 15. ledna 2002.

  • Co v případě, pokud je matka sporná

V případě, že vzniknou pochybnosti o tom, kdo je matkou dítěte, mateřství určí soud.Soud bude vycházet ze skutečností zjištěných o porodu dítěte. Návrh na určení mateřství může na soud podat:
a) žena, která o sobě tvrdí, že je matkou dítěte,
b) otec dítěte,
c) ten, kdo prokáže, že má na tomto určení právní zájem.
V praxi by mohlo jít například o rodiče ženy, která tvrdí, že je matkou, případně o její potomky. Z uvedeného vyplývá, že naše právní úprava je poměrně striktní a zakazuje jakékoli smlouvy a dohody, které jsou v rozporu s tím, že matkou je žena, která dítě porodila. U nás tedy není možný takzvaný "pronájem dělohy". Tyto možnosti jsou například v USA, Velké Británii nebo v Izraeli. Zároveň je třeba upozornit i na to, že jde o komplikovanou otázku z pohledu etiky, zda vzájemných vztahů dotčených subjektů. Ženy, které v naší společnosti touží po mateřství a z různých důvodů se nemohou stát biologickými matkami, mohou využít institut adoptivního rodičovství (osvojení nebo pěstounskou péči).

Osvojení

V krátkosti se zmíníme o osvojení, protože si myslíme, že se nejvíce blíží biologickému rodičovskému vztahu. Osvojení je upraveno v zákonu o rodině. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem (dítětem) stejný vztah, jaký je mezi rodiči a dětmi. Osvojením vzniká příbuzenský vztah mezi osvojencem a příbuznými osvojitele. Osvojitelé mají při výchově dětí stejnou odpovědnost a stejná práva a povinnosti jako rodiče. Osvojenec (dítě) osvojením získává příjmení osvojitele. Společný osvojenec manželů má příjmení určené prohlášením snoubenců při uzavírání manželství pro ostatní děti. Toto platí i v případě, že osvojitelem je manžel matky osvojence. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem (dítětem) a původní rodinou.

Autor: Lenka Kostková