Sex v těhotenství a po porodu z pohledu odborných lékařů

Sexuální touha v těhotenství nebývá u všech žen stejná. Některé po sexu touží více než před těhotenstvím a jiné se mu snaží co nejvíce vyhnout. Jaké je proto vysvětlení? A vůbec, co znamená těhotenství pro oba partnery v sexuální a citové oblasti?

Je sexuálním prožívání těhotných žen problém?

Sexualita u těhotných žen byla kdysi velké tabu. Dnešní mladé ženy a jejich partneři chtějí už mít informace o tomto způsobu života i během těhotenství. Je to však velmi různorodé. Každý člověk je jiný a podobně se liší i postupy sexuálního prožívání v těhotenství. Existuje spousta knih, publikací, zabývajících se touto problematikou, které poskytují jakousi základní představu. Pokud to partnerům nestačí a nejsou spokojeni, měli by vyhledat odborníky a poradit se.

Co se při bezproblémovém těhotenství považuje za vhodné v oblasti sexuálního prožívání?

Při normálním těhotenství může sexuální styk probíhat u partnerů tak, jak byli zvyklí, tedy v míře, která vyhovuje oběma. Obyčejně je sexualita ženy charakteristická podle stupně její aktivity. Mnoho žen je právě během těhotenství sexuálně aktivnějších, tedy, pokud gravidita probíhá normálně, v pořádku. Partneři by ale měli brát ohled na určitá specifika, zejména na velikost bříška. V tomto období by měla být důslednější hygiena po sexuálním styku, protože se už nejedná pouze o ženu, ale i o miminko, na které nečekají jen partneři, ale i jejich blízké okolí.

 Čeho by se ženy měly v tomto rizikovém období (1. trimestr) vyvarovat?

Otěhotnění bývá pro páry ( hlavně ty, které toužebně miminko očekávají) úžasným momentem a kvůli tomu se bojí všeho, co by mohlo jejich děťátku uškodit. Totéž platí u žen, které opakovaně potratily. V těchto případech jsou omezení v pořádku. Tehdy se ženám doporučuje, aby se vyhýbaly pohlavnímu styku, aby to vysvětlily i partnerovi, případně přišly s ním do poradny, kde si o tom mohou s lékařem promluvit. Tato riziková těhotenství jsou dost medikovaná, ženy užívají léky, které mají i vedlejší účinky a rizika. S tím souvisí také radikální úprava životního stylu. Některé ženy před otěhotněním kouří, pijí alkohol ..., ale hned, jak zjistí, že jsou těhotné, se vším přestávají. To je už však pozdě. Když se jedná o ohrožené těhotenství, sexuální zdrženlivost by měla být

Je možné zjistit, zda příčinou spontánního potratu byl např.. sexuální styk?

Pokud těhotné ženy krvácejí, tři čtvrtiny z nich přiznají, že se tak stalo po pohlavním styku. Od "atletických" výkonů a poloh, které byly dříve pro dvojici vzrušivé, by se v těchto případech mělo upustit. Další případy jsou, pokud mají ženy insuficienci děložního, kdy od začátku je děloha malá ..., pokud je placenta umístěna nízko - to všechno jsou věci, které by měl odborník vyhodnotit a podle toho by měl dát ženě doporučení.

Je pro takové ženy sex devět-deset měsíců tabu?

Když se jedná o ohrožené těhotenství, sexuální zdrženlivost by měla být. Problém ale není se ženami. Problém je s muži! Muži se sexu často dožadují. Pochopit partnerku v jejím stavu ve velkém závisí od inteligence a spoluúčasti muže. Naše společnost je velmi konzervativní ke nekoitálních praktikám, ale jsou to způsoby k tomu, aby se tenze mezi partnery kvůli omezení sexuálního života uvolnila. Ženy by se toho neměly bát, pokud jsou dodrženy všechny hygienické požadavky. Jsou dvojice, které dělají anální sex. Je to obtížnější, rektum je mnohem citlivější než pochva. Pokud tento způsob ženě nevyhovuje, muž ji do toho nesmí nutit. Vše by mělo být věcí dohody.

Ženy se bojí i samotného orgasmu, jsou přesvědčeny, že je pro dítě nebezpečný

Co na to fakta? Dost žen v těhotenství orgasmus nemá. Cítí se při styku příjemně, jsou uspokojené, ale nemají orgasmus, ačkoli lze říci, že mnohým ženám v těhotenství ani moc nechybí. Podvědomě střeží plod, cítí zodpovědnost za něj, čili se automaticky nastaví psychicky na to, že pokud by byl orgasmus velký, došlo by k většímu stahu dělohy a tím by se pravděpodobně ublížilo dítěti. Ale studie v tomto nejsou jednoznačné. Někteří autoři to absolutně zamítají, ale jsou autoři studií, kteří to považují za průvodní jev předčasného porodu, či spontánního potratu u rizikových žen.

Stres v těhotenství skutečně dělá své

Těhotenství by mělo být pokojným stavem i ze strany okolí k ženám. Ale co ukazuje praxe? Jsou gravidní ženy, které jsou v riziku, mají nálezy, sex jim lékaři zakáží, a přece ho dělají. Všechno dopadne dobře a pak přijdou a řeknou: "Vidíte, pane doktore, a přece se dalo ..."  Jsou pacientky, u kterých to nedopadne dobře. Při vyšetření tvrdí, že to dobře nepochopily a že lékař je měl důrazněji upozornit. Ale naštěstí je takových málo. Pacientky chodí do poradny průměrně osm až dvanáctkrát během těhotenství a na diskusi v tomto směru je dostatečný prostor.

Dnešní maminky si během těhotenství občass připouští možná i nemožná rizika

Každá žena má nárok, aby se cítila dobře a aby pro své děťátko a i pro sebe udělala vše, co může. Na těhotenství by se měla těšit, je to biologické poslání. Takže připouštět si nějaké problémy, co všechno by se mohlo stát ..., není správné. Stres v těhotenství skutečně dělá své. Těhotenství by mělo být pokojným stavem i ze strany okolí k ženám. Neměly by být stresované v rodině, ani v zaměstnání. A konečně, ženy by se neměly stresovat z porodu, z finálního konce jejich těhotenství. Do porodnice se chodí po miminko, ne po bolesti a strach.

Urychlí se sexuálním stykem nástup porodu

Toto tvrzení dost přetrvává. Ejakulát obsahuje látku prostaglandin, která je přítomna při spouštění porodu. Ale riziko infekce, spuštění plodové vody, krvácení ... je vysoké. Takže tuto metodu  z lékařského hlediska nelze doporučit!

Co platí pro sexuální život v prvních měsících po porodu?

Určitě by ženy měly počkat šest týdnů. Reparační změny, kterými organismus musí projít, jsou potřebné. Skryté poruchy nebo poškození mohou vést k onemocněním. V období šestinedělí jsou ženy velmi vytížené a vyčerpané. Sex je u nich na třetím, na čtvrtém místě ... Netřeba je za to odsuzovat. Ženy potřebují určitý režim a čas. Zde by měli muži ukázat svou sounáležitost a pomáhat ženám. Po šesti týdnech, kdy lékař zhodnotí, že pochva a pohlavní orgány jsou pěkně zhojené, lze zahájit i sexuální život. Samozřejmě, je tam jizva, která může bolet, žena ještě nemá menstruační cyklus, pochva je suchá a žena to vnímá bolestivě. Začátek sexu v tomto období vyžaduje pro ženu stejnou citlivost jako při ztrátě panenství. A když je muž netrpělivý, udělá si z dobré milenky průměrnou. Mnohé ženy se u svých gynekologů nesetkávají s pochopením v diskusi na tato témata, nebo se stydí o nich mluvit.  Rozhodně by toto téma měly při první návštěvě v poradně zkonzultovat nebo alespoň naznačit, že mají zájem si o ní promluvit. Pokud je ze strany lékaře odpověď "stručná" - nezjistí to, o co mají zájem (frekvence, kvalita, technika pohlavního styku ...), je třeba navštívit sexuologa, nejlépe sexuologa-gynekologa. Fundovaná odpověď v této problematice zpravidla hraje významnou roli v psychice ženy i v partnerském vztahu, dalo by se to přirovnat k přítomnosti otce u porodu.