Rady pro rodiče "agresivních" batolat?

Nevíte si rady s agresivním chováním svého dítěte v batolecím věku? Máte pocit, že už jste vyzkoušeli úplně všechno - ignoraci, domluvy i plácnutí po zadku a přesto se problém nevyřešil ...

V každém případě je známý fakt,

že všechny batolata jsou lakomá a mnoho z nich je známými rváči. Jak se však vyrovnat s jejich lakotou, údery, strkáním, a  kousáním? Pokud máte pocit, že vaše dítě si nikdy nenajde přátele, protože se s nikým nechce dělit o své hračky, nemusíte si dělat žádné starosti. Konflikty kolem dělení hraček a jejich vzájemného půjčování zmizí kolem čtyř let. V tomto věku děti nejen lépe rozumějí tomu, že podělit se a hrát si spolu je zajímavější, než zůstat sám, ale mají také lépe vyvinutou sebekontrolu.

Těžším oříškem je však dítě s agresivním chováním

Proč se vlastně dítě chová agresivně? Důvodem může být hněv, se kterým se neumí vyrovnat zatím jiným způsobem, teritoriální problémy (Jana přišla na návštěvu k nám a teď si myslí, že si může hrát s mými hračkami?) a egocentrická mentalita. V každém případě uděláte lépe, pokud nebudete své dítě pokládat za budoucího problematického jedince, ale jeho násilné akce považovat pouze za experiment.

Víte, co se odehrává v hlavičce batolete, které se právě chystá udělat "špatně" druhému dítěti?

Přibližně toto: "Co se stane, když udeřím Jana? Je to v pořádku, pokud kousnu Zuzku do ruky? Jak budou reagovat? " Vyznívá to surově, ale v tomto věku u dítěte převládá zvědavost, touží dělat vlastní experimenty a navíc, disponuje omezenou schopností empatie - schopnost vcítit se do pocitů druhé osoby.Frustrace nebo hněv mohou způsobit, že udeří do druhého dítěte a pokládá to za jistý druh (i když pro nás primitivní) konverzace. Ale tím samozřejmě nechceme říci, že takové chování má být tolerováno.

Rodič nebo učitel by měl zasáhnout okamžitě,

ale s klidem a rozhodným způsobem. Nejprve by se měly ujistit, že dítě rozumí pravidlům, stejně jako i následku. "Nikdy nebijeme děti. Bití bolí, ublíží a může poranit. "Pokud vaše dítě právě prochází fází agresivního chování, nezbývá vám asi mnoho možností - hlavně ho dobře v přítomnosti jiných dětí hlídejte. Snažte se zasáhnout, jakmile vycítíte změnu v chování vašeho dítěte. Řekněte mu, aby nedělalo špatně kamarádovi, a potrestejte ho vyřazením ze hry na minutu či dvě (nebo improvizujte, pokud jste mimo dům).

Nikdy netrestejte dítě za agresivní chování bitím nebo kousnutím

ve snaze ukázat mu "jak to bolí". Právě jste mu předali odkaz - je fajn udeřit někoho, kdo je slabší, menší a nedokáže se bránit.Určitě bude pro něj zajímavé zjištění, že jeho agresivní chování nemá žádoucí výsledek, jako například prospěch z vlastnictví atraktivní hračky nebo rodič ustoupí jeho požadavkům. A pokud budeme stále jedním okem dohlížet, abychom agresivnímu chování včas předešli, máme možnost pochválit dítě za dobré chování. Po tom, co kamarád odejde a my řekneme: "Dnes ses tak hezky hrál s Martinem. Dělá mi radost, když mu dokážeš půjčit hračky, "dítě zjistí, že je docela příjemné být pochváleno za hru.

Když vaše dítě dosáhne tří let

a jeho verbální a rozumové schopnosti vzrostou, ukažte mu cestu, jak se vyrovnat s negativními pocity. Pokud například právě udeřilo malou Lenku během hádky o panenku, řekněte: "Co si myslíš, že Lence se tvé chování líbí?" Nebo: "Myslíš si, že toto je ta správná cesta, jak získat panenku?" Pokud s dítětem hledáte a naleznete způsob, jak spor vyřešit, je to ten nejlepší předpoklad pro budoucí bezproblémové chování vašich dětí..