Při klasickém ohřívání jídla se od vařiče ohřeje hrnec a z něj se teplo vedením dostane do potraviny. V mikrovlnce se teplo nešíří zvenku potraviny směrem dovnitř. Po pohlcení mikrovlnného záření se molekuly jídla zahřívají současně v celém objemu. Je to interakce elektrické složky mikrovlnného záření s polárními molekulami potraviny. Problém je, že mikrovlnné záření není homogenní, potraviny se v některých bodech prohřívají, zatímco v jiných zůstávají studené. Platí to při rozmrazování, ohřívání i vaření. Vysoké přehřátí jídla v malých bodech vyvolává chemické reakce, které by na sporáku proběhly až při mimořádně dlouhém ohřevu. Chcete důkaz? Odřízněte si pět centimetrů tlusté polínko a zahřívejte ho patnáct minut v mikrovlnce na plném ohřevu. Uvidíte, že na obvodu zůstane bílé, ale uvnitř zčerná. Dřevní hmota se sice zahřívá celá, ale obvodová část se zbavuje tepla sáláním do okolí. Střed se tepla nemá jak zbavit, proto se prohřívá, až zuhelnatí.
V potravinách je obrovské množství různých druhů organických molekul. V mikrovlnce v nich už za pět minut proběhnou reakce, které by při ohřevu na plynovém sporáku proběhly až po mnoha hodinách vaření nebo vůbec ne, protože mikrovlnné záření chemické reakce urychluje. Bohužel, mnohé reakce jsou dodnes neprozkoumané, nevíme přesně, co všechno mohou způsobovat, proto nemůžeme vyloučit negativní vliv na lidský organismus. Škodlivým faktorem je i světlo v troubě. V přítomnosti barviv, například chlorofylu v zelenině, vytváří takzvaný singletový kyslík. Je to volný kyslíkový radikál, který je reaktivnější v oxidačních reakcích než ten, který dýcháme. Jeho působení si snadněji představíte, když si uvědomíte, že je zodpovědný za odbarvování šatstva či plastů na slunci.
Tuky v mikrovlnce oxidují ve styku se vzduchem tři-až čtyřikrát rychleji než při smažení na pánvi. Při tom však vznikají hydroperoxidy, z nichž se v lidském těle vytvářejí nebezpečné volné radikály. A pokud mluvíme o tucích, nemáme na mysli pouze olej či omastek na pečení. Nezapomeňte, že tuky jsou přítomny téměř všude, v mase a masných výrobcích, v mléce a mléčných výrobcích i v rostlinné potravě.
Nejhorší, co můžete udělat, je ohřívat v mikrovlnce mléko v kojenecké lahvi. Pro mnohé maminky je to velmi pohodlné, ale nevědí, že v uzavřené skleněné nádobě může vzniknout utajený var. Sklo se neohřeje, takže láhev je na dotek chladná, ale mléko uvnitř je již vřelé a živiny se vesele ničí. Pokusy vědci zjistili, že zvířátka krmena mlékem zahřívaným v mikrovlnce nedostávala stejnou výživu jako ty, kterým ho ohřívali klasicky. Podobné pokusy se dělaly i s vodou na zalévání květin. Výsledek? Rostliny, které polévali vodou nejprve ohřátou v mikrovlnce a pak vychladlou, po dvou týdnech uvadly. Dodnes není přesně jasné proč. Známé však je, že voda je schopna spojit své molekuly do větších shluků a ty mohou mít na živé organizmy nepříznivý vliv. Takže vodu na čaj či kávu si vařte raději na sporáku nebo v rychlovarné konvici.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.