Když porovnáme minulost s přítomností, zjistíme, že dnešní děti po příchodu ze školy zasednou za počítač. Už nepotkáte odpoledne venku hrající si děti tak často, jako kdysi. Kdysi bylo prvořadé po příchodu ze školy a obědě jít ven mezi vrstevníky. I dnes jsou spolu, ale pomocí internetu, čili sedí, nehýbou se. Dnes se asi největší oblibě těší facebook. Pokud se mu dítě věnuje s mírou, není nebezpečný. Horší je, že dítě může tomuto způsobu života propadnout, stane se závislým na tom, co se na internetu odehrává a podřídí tomu celý svůj režim. Je velmi snadné propadnout různým virtuálním hrám, kde samotné dítě (ale samozřejmě i dospělý člověk) může do děje sám zasahovat. V rozumné míře si takto rozvíjíte koncentraci a logiku, ale opakuji, nesmí se to přehnat.
Nebezpečí chatu spočívá v tom, že se člověk spojuje s úplně cizími lidmi, kteří ho mohou časem ovládnout. Děti zde vedou rozhovory se svými spolužáky, zařazují se do sociálních skupin a tím vlastně poukazují na to, jaké postavení ve skupině mají. To, že si s někým chatujete, ještě neznamená, že je to špatné, je to stejné, jako rozhovory ve škole nebo v práci. Úskalím tady je to, že se můžete seznámit také s cizími lidmi, kteří nemají čisté úmysly. Již došlo díky chatu dokonce k nejzávažnějšímu zločinu - k vraždě, kdy se člověk stal cílem zločince, který si ho na internetu vyhlédl vlastně podle jeho vlastních údajů. A to netřeba ani mluvit o tom, kolik lidí naletělo různým podvodníkům, kteří přes internet dokáží člověka přemluvit k nekalým obchodům. Proto není dobré o sobě zveřejňovat na facebooku veškeré informace nebo dokonce své duševní stavy a pochody.
Velmi ohroženou skupinou jsou děti, protože jsou snadno ovlivnitelné. Mohou se snadno dostat do skupiny lidí, kteří mají nějaké vyhraněné názory, případně spadnout do osidel sekty. Velmi nebezpeční jsou pedofilové, což je problémem zatím zejména v zahraničí, ale ani u nás to už není zase tak neobvyklý jev. Děti, zejména v pubertě, spíše uvěří člověku na facebooku než vlastnímu rodiči, který je v té době pro ně největším blbcem pod sluncem. Jediná ochrana je všímavost rodičů. Jakmile si všimnete, že dítě se mění, stává se uzavřeným, zavírá před vámi počítač, abyste neviděli, s kým si píše, je třeba zbystřit pozornost. Není například dobré nechávat dítě dlouho zavřené v pokoji, aniž byste se na něj ani nepodívali. Mnozí to sice považují za zásah do soukromí a někdy se k tomu i děti tak staví, na druhé straně to mohou považovat za váš nedostatek zájmu a ještě více se upnou na facebook. Proto klidně občas do pokojíčku nahlédněte, zeptejte se co dělá, jak se má, s kým si píše, co nového na facebooku apod. Pokud vám potomek alespoň na většinu otázek klidně odpoví, nebo vás humorem odbude, mělo by být vše v pořádku. Můžete ho také upozornit na čas, že tam už sedí tolik a tolik hodin a můžete argumentovat tím, že si ničí oči a záda. Někdy to pomůže, aby se dítě odtrhlo. Také mu zkuste vymyslet i nějaký jiný program, aby měl i jiné zájmy, ideální je nějaký sport.
Kdyby se facebook nezneužíval, byla by to úžasná věc. Lidé se zde totiž mohou seznámit i s člověkem vzdáleným, pomocí facebooku se dají najít dávno zmizení spolužáci nebo kolegové, můžete zde probírat nějaký svůj problém a požádat o radu.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.