Sůl nad zlato a na dobrou náladu?

Datum článku: 24. 6. 2013

Sůl zlepšuje náladu. Touha po soli se podobá touze po droze, zjistili vědci. Oblíbenost soli může být podle nich podmíněna tím, že působí jako přírodní antidepresivum.

Sůl nad zlato a na dobrou náladu?

I když lékaři radí omezit příjem soli, mnoho lidí nepřiměřeně přisoluje, což je znak závislosti

Američtí vědci dospěli k překvapujícímu zjištění - solit je třeba, protože sůl je přírodní prostředek, který zlepšuje náladu. Tento závěr je v rozporu s názorem lékařů, kteří brojí proti přisolování, protože vede ke zdravotním problémům. Ve studii, jejíž závěry byly zveřejněny v odborném časopise, vědci  tvrdí, že sůl může působit jako přírodní antidepresivum. Odborníci však varují  - nadměrné množství soli se spojuje s vysokým krevním tlakem.

Aby lidské tělo fungovalo, potřebuje sodík - chemickou látku, která spolu s chloridem tvoří sůl

Nadměrný příjem soli však zvyšuje krevní tlak, který se spojuje s rizikem mozkové mrtvice a srdečního infarktu. Podle britské Agentury pro standardizaci potravin (Food Standards Agency) by dospělý člověk neměl zkonzumovat více než 6 g soli denně.

Při testech na potkanech odborníci zjistili,

že zvířata s nedostatečným příjmem soli zanechali činnosti, které měly v oblibě, např. pití slazených nápojů. A to je podle vědců příznak deprese. Věci, které jsou za normálních okolností pro krysy příjemné, jim nezpůsobovaly obvyklé potěšení. To vědce přivedlo k myšlence, že nedostatek soli a s ní související neovladatelná chuť na ni, mohou vyvolat jeden z klíčových symptomů, které se spojují s depresí. Ztráta radosti ze obvykle příjemných aktivit je jedním z nejdůležitějších příznaků psychické deprese.

Vědecký tým také objevil náznaky toho, že sůl by mohla být návyková

Jednou z charakteristik závislosti je konzumace nějaké látky i přes její evidentní škodlivost. To znamená, že ačkoli lidé vědí, že by měli omezit příjem soli, málo solené jídlo se jim jeví jako mdlé, a proto si ho přisolují. Dalším výrazným projevem závislosti je neovladatelná touha po odpírání. Podle vědců  testy prokázaly obdobné změny v činnosti mozku v případě, že potkani nedostali určité množství drog nebo soli. To naznačuje, že potřeba soli a silná touha po ní, může souviset se stejnou mozkovou dráhou jako potřeba drog.

Autor: Lenka Kostková