
Vitamíny jsou organické látky obsažené v potravě, kterou jíme. Vitamín se nazývá také " sluneční " vitamín. Nachází se sice i v některých potravinách, ale získáváme ho především ze sluneční energie. Člověk potřebuje denně asi 400 m.j. vitamínu D, což znamená, že stačí, když denně na 15-20 minut vystavíme svou tvář slunečnímu světlu, získáme denní dávku tohoto vitamínu. Vitamín D se nachází také v některých potravinách: houby a mrkev jej obsahují malé množství, lepším zdrojem vitamínu D jsou živočišné potraviny. Vitamín D se nachází ve vaječném žloutku. Denní pokrytí je asi 75g žloutku. Mějte však na paměti druhou stranu - cholesterol. Proto to nepřehánějte. Sluneční energie je určitě bezpečnější. Největší koncentraci vitamínu D obsahují rybí játra. Vitamín D je pro člověka nesmírně důležitý. Zabezpečuje tvorbu rovných a silných kostí s potřebným množstvím vápníku a fosforu. Zabraňuje dvěma velmi bolestivým chorobám: dětské křivici a u dospělých osteomalacii. Vitamín D je velmi potřebný i pro vstřebávání vápníku a fosforu z trávicího traktu. Když se dostanou do krve, vitamín D pomáhá při jejich přepravě a distribuci. Zajišťuje ukládání těchto minerálů do našich kostí v patřičném množství a správném poměru. Vitamín je vyráběn vlastně z cholesterolu, tedy by se dalo říci, že čím více vitamínu D máte, tím vám ubírá z cholesterolu.
Sluneční paprsky nemusíte získávat pouze přímým kontaktem se sluncem, ale i potravou. Některé potraviny potřebují slunce pro svůj růst a kvalitu více než jiné. Například rajčata, broskve, jablka apod. Veškerá zelenina a ovoce, vypěstované na přímém slunci, je určitě kvalitnější než skleníkové. Dobře se to pozná na barvě i na chuti. Slupky čerstvého ovoce a zeleniny, které tak často odhazujeme, obsahují mimořádně mnoho vitamínů a nerostných látek. Proto bychom měli jíst ovoce i se slupkou a ze salátů jíst i tmavozelené listy, které jsou vlastně nejcennější.
Podívejte se například na kočky: neleží na slunci jen proto, aby se vyhřály, ale také proto, že slunce uklidňuje. Sluneční paprsky působí blahodárně a konejšivě a i naši nervovou soustavu. Zkuste se vystavit slunci, když jste rozčilení a po chvíli pocítíte, jak se vaše mysl uklidňuje. Slunce má příznivý vliv i na nemocné lidi. I lidé, kteří jsou upoutáni na lůžko kvůli různým neduhům, pookřejí, když jsou alespoň krátký čas vystaveni slunečním paprskům.
které si však můžeme zapříčinit jen vlastním přičiněním. Pokud jste na slunci příliš dlouho, může to vést k úpalu (ve stínu k úžehu). Je to velmi nepříjemné, ale dá se to léčit. Horší je to s rakovinou kůže. Proto to s pobytem na slunci nepřehánějte, držte se potřebných norem a vyhýbejte se slunečním paprskům v době asi od 11. hodiny dopoledne do 15. - 16. hodiny odpoledne. Tehdy jsou sluneční paprsky velmi agresivní. Nejpříjemnější je strávit na slunci ranní a podvečerní hodiny. Polední vedra váš organismus vyčerpají.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.