Rakovina a účinná prevence

Čeští vědci neustále objevují další a další fakta, která poukazují na příčinu vzniku nekontrolovatelného množení buněk. Odhalují nové spouštěče nádorového bujení.

Jde o dosud nezmapovaný mechanismus,

po kterém se geneticky zmutovaná buňka v těle rozroste do zhoubného nádoru. Pro laiky stručně řečeno - pokud naše tělo vykazuje přítomnost genotoxických látek a také jiných toxických látek které jsou tzv. aktivátory - spouštěči, může dojít k opětovné aktivaci nádorového bujení i u lidí, kterým byl nádor údajně úspěšně vyléčen. Jde o opětovný růst primárních nádorů, nikoliv metastáz. Zbloudilé buňky uvolněné z primárního nádoru, kterých bývá značné množství a které nemají schopnost vytvářet metastázy, mohou však nastartovat vývoj dalšího nádoru. Stane se tak tehdy, pokud se dostanou do blízkosti geneticky pozměněných (zmutovaných) buněk - tzv. inciovaných buněk. Podobnou promoční schopnost pak mohou mít i buňky uvolněné do krevního oběhu při zranění či operačním zákroku. Tyto závěry svědčí o tom, že odstranit, resp. vyléčit rakovinu úplně, se jen tak snadno nedá a je třeba jít po příčině tohoto mechanismu - po spouštěčích nádorového bujení.

Příčina vzniku nádorů

Příčinou vzniku zhoubného nádoru je v drtivé většině případů změna genetického materiálu buňky - její mutaci. Nemůže to však být mutace jakákoliv, ale taková, která poskytuje buňce jistou výhodu proti svému okolí - zvyšuje šanci buňky množit se, a přitom se vyhnout vlivu okolí, které abnormální množení omezuje. Aby nádor vznikl, musí se nahromadit různé mutace, které se v genomu buněk v průběhu života člověka množí, až dosáhnou kritického množství a kvalitu. Takto vzniká tzv. iniciovaná buňka - tedy buňka geneticky pozměněna, která má schopnost iniciovat bujení a vznik nádoru. Tato buňka však může dlouhodobě existovat, resp. přežívat v tkáni aniž by se začala nekontrolovaně množit. Děje se tak proto, že složité mechanismy, které udržují homeostázu - stabilní prostředí v tkáních a v celém organismu, stále umí kontrolovat chování zmutované buňky. Posledním podnětem, po kterém se buňka začne rozrůstat do nádoru, může být i negenetický stimul. Například chemická sloučenina z životního prostředí. Ta už nemusí způsobovat žádnou mutaci, je však spouštěčem, který povzbudí dělení buňky.

Mutagenní toxiny - spouštěč

Těchto spouštěčů, tzv. nádorových promotorů, je známa celá řada, například dioxiny, Sacharin, insekticidy DDT, látky z cigaretových zplodin, polychlorované bifenyly nebo i některé hormony a UV záření. Tyto látky by však zcela logicky neměly co spouštět, pokud by v organismu již nespaly zmutované buňky. Za genetickou mutací stojí další celá řada genotoxických mutagenů,  především ze životního prostředí. Nacházejí se mezi nimi chemické látky, radioaktivní prvky, některé druhy těžkých kovů, rezidua po očkování, některé druhy léků, antibiotika, ale i metabolity z nedokonale zpracovaných živočišných bílkovin, které se ve střevě chovají jako karcinogeny a taktéž pšeničný gluten.

Účinná protinádorová prevence

Vzhledem k nové skutečnosti, na kterou čeští vědci narazili, je namístě zabývat se zejména protinádorovou prevencí. Genotoxické látky se nacházejí skoro v každém z nás v různé kvalitě i množství, které souvisí se životním prostředím ve kterém žijeme, životosprávou a zejména s naší genetickou výbavou a schopností organismu se s těmito látkami vypořádat (a jsme zase u zdrav,é tedy nezmutované genetické výbavy jedince). Jejich zjišťováním v lidském organismu formou dobře propracovaných testů a následnou účinnou eliminací z lidského organismu, se zabývá detoxikační medicína, resp. metoda pod názvem Řízená a kontrolovaná detoxikace. Právě prostřednictvím této metody je možné velmi úspěšně odstranit z organismu nežádoucí toxiny, zejména genotoxické látky, které jsou i podle zjištění vědců jednoznačně iniciátory a spouštěči nádorového bujení.