Proč naše tělo stárne?

Datum článku: 13. 1. 2014

Ve vzduchu, který vdechujeme, je 21 % čistého kyslíku. Bez tohoto kyslíku přežijeme jen několik minut, např. mozkové buňky odumírají už po 6 minutách. Nestabilní kyslíkové molekuly jsou ty, které ztrácejí na své oběžné dráze v párech kroužící elektrony a to jeden z páru. Tím se stávají volnými, a protože vzápětí chtějí ten ztracený elektron nahradit, naváží se na jiné molekuly kyslíku a vznikne řetězová reakce.

Proč naše tělo stárne?

Ty zmiňované volné molekuly se agresivně chovají tak,

že za každou cenu chtějí nahradit svůj chybějící elektron a bezcílně se motají ve vzduchu, proto tedy „volné radikály“. Tyto vznikají běžně při výměně látkové, nebo dobrý příklad je tunel; když vejdete do tunelu váš organismus je napaden miliony volných radikálů a za několik minut venku lapáte po čerstvém vzduchu, cítíte se o 15 let starší a také tak vypadáte. Takto je 70 bilionů buněk našeho těla napadaných, každá z nich asi 10 000 krát za den a u kuřáků pro srovnání 80 000 krát.

Co způsobují tyto volné radikály?

Při nesprávné životosprávě jsou buňky v těle a tím i jejich stěny méně elastické a může se stát, že zmíněné radikály, tedy nestabilní molekuly kyslíku proniknou do těla buněk a naruší jádro buňky, čímž způsobí dřívější úhyn buněk a zároveň je narušena dědičná trvanlivost a vlastnost nových buněk. Dále je třeba zmínit, že přes 90 % buněk našeho těla (mozek vyjímaje celkem) se po 120 dnech obnovuje a tím zmiňovaným atakováním a narušováním dědičného kódu, další generace buněk žije méně, např. 117 dní.

Takto se vysvětluje i proces stárnutí,

protože když jsou buňky organismu napadány častěji, jako ve výše uvedeném příkladu, stárnutí je zrychlené, tak to funguje i u kuřáků. Nyní přijde často ta známá rada lékaře, přestat kouřit. Snadno řečeno; o to snadněji, když lékař sám kouří, a tedy také není přesvědčen o tom, co sám nařizuje. Naskýtá se tedy otázka, jak proti volným radikálním molekulám kyslíku postupovat. Zde mají výborný účinek antioxidační látky, jako jsou v prvé řadě vitamíny C a E. Prof. Pauling konzumoval neuvěřitelné množství vitamínu C denně a dožil se Nobelovy ceny a až ve vysokém věku zemřel - zlé jazyky tvrdí,že na rakovinu.

Jaký je biochemický chod působení vitamínů C a E?

V boji proti volným radikálům je to tak, že vitamín E odevzdává dobrovolně své elektrony tím zmiňovaným radikálním molekulám, čímž vznikne tokoferol - radikál a tento je pak neutralizován vitamínem C, přičemž je vitamín E uvolněný. Bez spolupráce těchto dvou vitamínů antioxidační proces neproběhne.

Háček je v tom, že vitamín C je rozpustný ve vodě a vitamín E je rozpustný v tucích,

Vitamín C se nemůže konzumovat z popsaných důvodu do zásoby, přebytek se vylučuje močí, proto tento vitamín se musí neustále dodávat organismu, aby mohl neutralizovat tokoferol - radikály (syntetický vitamín E se nazývá tokoferol). Tím, že tyto dva vitamíny mají různorodou funkci, jsou rozdílně rozpustné, a proto se ani bohužel nenacházejí v jedné substanci. Jsou na sebe závislé ve společných anti oxidativních činnostech a konzumují se většinou odděleně od sebe, přitom někdy chybí vitamín C, jindy zase vitamín E. Např. procyanidin ( OPC) je jedna z takových antioxidativních látek. Jedna se o bioflavonid, nacházející se v červeném víně, ale hlavně v hroznových jadérkách, tedy v oleji z hroznových jadérek. Procyanidin je 20 x účinnější než vitamín C a 50 x účinnější než vitamín E. Tedy na zdraví!

Autor: Lenka Kostková