Přírodní lékárna doma, v květináči

Dnes je fytoterapie - léčení rostlinami opět v módě. Mnoho lidí se pokouší léčit extrakty z bylin, a přitom ani netuší, že ty složité latinské názvy z obsahu na obalu hovoří o plevelu z jejich zahrady. Stačí se poohlédnout kolem sebe, případně vyběhnout na nějakou louku a spojit příjemné s užitečným. Procházka na čerstvém vzduchu, ze které si přineseme "léky" je mnohem lepší alternativa, než odběhnout do lékárny a přinést si "zázračná chemická léčiva". Nebo si můžeme takové bylinky vypěstovat i samy doma v zahrádce nebo květináči.

Šalvěj lékařská (Salvia officinlis)

Trvanlivý polokeř. Dorůstá do výšky 20 - 70cm. Kvete v červnu až červenci převážně fialovými, ale i bílými a narůžovělými květy.

• Výsadba - šalvěj můžeme pěstovat venku ale i v bytě. Pokud šalvěj pěstujeme venku třeba ji na zimu řádně přikrýt, protože nemá ráda zimu. Ráda má slunečná stanoviště, suché, dobře propustné a vápenaté půdy. Rozmnožujeme ji přímým výsevem do půdy, předpěstováním sazenic v pařeništi nebo dělením starších trsů.
• Účinky - sbíráme listy nebo nať před kvetením. Používáme při zánětech dýchacích cest, při akutních a chronických onemocněních trávicího traktu, žlučových cest, při ledvinových a močových kamenech. Snižuje hladinu cukru v krvi. Používá se i na záněty, ekzémy, hojící rány, ale i jako přísady do koupele. V kuchyni má bohaté využití do polévek, omáček, salátů, mastných masitých jídel, grilovaných pokrmů i do klobás.

Máta peprná (Mentha piperita)

Trvanlivá a velmi aromatická rostlina. Kvete od července do září drobnými fialovými květy.

• Výsadba - mátu můžeme pěstovat i v bytech. Potřebuje mírně zastíněné prostředí s dostatkem vláhy. Půda by měla být bohatá na živiny, propustná a vápenatá. Rozmnožuje se dělením trsů nebo řízky jarních vrcholových výhonků. máta dorůstá do 30 - 80 cm.
• Účinky - máta má antiseptické a uklidňující účinky. Napomáhá při nemocech trávicí soustavy, tlumí bolesti hlavy a žaludeční nervozitu, zastavuje přehánění, uvolňuje křeče hladkého svalstva. Využít můžeme čerstvé výhonky a listy v malém množství do zeleninových polévek, marinád, na maso, ryby pokud sýrovým pokrmem. Máta sušená ale i čerstvá zjemňuje chuť pečeně. Nať se sklízí několikrát za rok. Poprvé však před květem za suchého počasí, dopoledne.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Je trvanlivá, bohatě rozvětvený rostlinka. Listy jsou mírně ochlupené. Meduňka nás překvapí nápadně citronovou vůní. Vysoká je 30 - 90cm. Kvete v červnu až srpnu drobnými bílými květy. Ráda slunečná místa nanejvýš polostín.

• Výsadba - pěstovat ji můžeme v zahrádce ale i v květináčích. Má ráda kyprou, písčito - hlinitou půdu bohatou na živiny. Je třeba mít na paměti, že kořeny meduňky dorůstají až do hloubky 20 - 30cm, proto je třeba zvolit správnou nádobu. V našich podmínkách zamrzá, proto pokud ji pěstujeme venku, je třeba ji přikrývat například chvojím. Meduňku je třeba pravidelně přihnojovat, jednou za dva týdny. Rozmnožuje se přímým výsevem do půdy v dubnu, předpěstováním květináčích, nebo dělením trsů dvou až tří ročních rostlin.
• Účinky - sbíráme nať nebo listy na počátku kvetení. Silice obsažené v meduňce působí sedativně na centrální nervový systém. Používá se při migrénách a nespavosti. Působí protizánětlivě v trávicím traktu. Podporuje trávení, tlumí nafukování a zklidňuje křeče. Je součástí čajových směsí užívaných při nachlazení a chřipkových onemocněních. Její protivirové a proti bakteriální aktivity napomáhají při léčení oparů (herpes).