Netradiční druhy zeleniny, které znaly už naše babičky

Datum článku: 21. 1. 2014

Zeleninu, o níž se dočtete v následujících řádcích, znaly již naše babičky, ale v posledních desetiletích se o ní téměř vůbec nemluví. Jde o druhy, které v jistých obdobích, zejména během válek či hospodářských krizí nahrazovaly maso a jiné druhy zeleniny. Názvy těchto zelenin nezní vždy lákavě, ale jejich kvalita je o to větší. Seznamte se, prosím.

Netradiční druhy zeleniny, které znaly už naše babičky

Vodnice

Vodnice - zbarvená bývá do fialova nebo zelena se žlutou nebo bílou dužinou. První zeleninou, kterou si představíme je vodnice. Známá byla již během starověku, ale postupem času se na ni jaksi zapomnělo. Používala se zejména jako pícnina, ale i stolová zelenina. Už název napovídá, že má kulatý tvar. Zbarvená bývá do fialova nebo zelena se žlutou nebo bílou dužinou. Vodnice má vysoký obsah draslíku a éterických olejů, které podporují vylučování žaludečních šťáv a podporují chuť k jídlu. Výborná je i jako příloha k hlavním jídlům.

Tuřín

Tuřín je příbuzný vodnice. Jedlou částí tuřínu jsou bulvy - žluté, fialové či bílé barvy. Tuřín naše babičky a prababičky běžně vařívaly, protože byl nejen levný, ale i chutný a výživný. Známý byl již v nejstarších dobách. V novověku se přestal používat a nahradily ho brambory. Zejména během válek však právě tuřín nahrazoval nedostupné maso a brambory. Tuřín je příbuzný vodnice. Jedlou částí tuřínu jsou bulvy - žluté, fialové či bílé barvy. Mají vysoký obsah vápníku, potřebného pro naše kosti a správný růst. Některé odrůdy jsou bohaté na betakaroten prospěšný pro naše oči i pokožku. Známé je zejména i to, že má příznivý vliv při žaludečních, žlučníkových a cévních onemocněních. Surový je chutný k masu, často se používá místo křenu a vařený je vhodný do polévek a specialit jako je guláš.

Černý kořen (hadí mor)

Černý kořen - jelikož obsahuje inulin, mohou konzumovat  i diabetici. Další, o které si povíme více, je zelenina s tajemným názvem „hadí mor“. Známější je však pod názvem černý kořen. Pochází z jihozápadní Evropy, ve velkém se však pěstoval i na Sibiři. Staré záznamy říkají, že u nás se pěstuje nejméně 400 let, zejména pro jeho léčivé účinky. Jde o nutričně velmi bohatou zeleninu s vysokým obsahem sacharidů, které nám dodávají energii. Neboť obsahuje inulin, konzumovat ji mohou i diabetici. Má také vysoký obsah hořčíku, sodíku a železa, proto by ho měli konzumovat lidé chudokrevní, unavení, studenti či vystresovaní. Obsažený asparagin a levalin příznivě působí na činnost žláz s vnitřní sekrecí. Černý kořen je výborný do salátů, polévek, specialit jako je guláš i zapečený v troubě.

Mangold

Mangold se upravuje podobně jako špenát.  Mangold je listová zelenina, která se u nás vařívala, ale jen výjimečně. Běžně se nachází na jídelním lístku Francouzů, Němců či Italů. Znali ji už Starověcí Řekové, dokonce dramatik Aristofanes se o něm zmiňuje ve své veselohře. I středověký lékař Mattioli o něm píše, jak o léčivé bylině a zelenině. Mangold, někdy nazývaný i červená řepa či římský špenát se upravuje podobně jako špenát. Konzumují se mladé listy, bohaté na vitamíny C, A, draslík, sodík a vápník. Nechte se inspirovat a objevte dávno zapomenutou zeleninu i vy. Možná vás zaujme svou chutí či výživovou hodnotou a rozhodnete se zařadit ji do svého jídelníčku.

Autor: Martina Dvořáková