
Původ její pojmenování je různorodý. V řečtině znamená minthé - volně přeloženo - nepěkně vonící . V latině je odvozena ze slova mensa - sůl , nejdříve proto, že již tehdy byla používána jako koření. Podle římského básníka Ovidia má dokonce mýtický prazáklad. Zmiňuje se o ní jako o " větrovém koření", protože : " ... má vůni příjemnou, její chuť je chladící, zahřívající a kořeněná ... " .
Jelikož je mrazuvzdorná, má jemně ochlupené listy s příznačně výrazným peprmintovým aroma. Má lehce protáhlý tvar sytě zelené barvy. V rostlině se nacházejí také silice s 50 procentním obsahem mentolu, který se využívá především ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Tato bylina si libuje v teplém, vlhkém a mírně zastíněném prostředí. Rozmnožuje se pomocí plazivých oddenků nebo vrcholových výhonků, které se nechávají zapouštění kořínků. Vysazovat ji je třeba na podzim nebo na jaře. Zemina by měla být propustná, vápenná a zejména bohatá na výživné látky a humus. Vzhledem k tomu, že se máta velmi rychle rozrůstá, doporučuje se ji pěstovat v nádobách. Sbírají se pouze listy a nať před kvetením. Nejlépe v období července až září kolem 10 hodiny dopoledne ( pro její největší obsah silic). Lístky se následně suší v suchém a teplém prostředí do 35 ° C roztroušené v tenké vrstvě, aby neztratily zelenou barvu. Později se uskladňují v uzavřených neplastovým obalech, nejlépe v plátěných sáčcích, aby bylo jejich aroma stále svěží. Spotřebovat by měly do 3 - 4 měsíců. Máta se využívá jak v kuchyni, tak i v medicíně . Známe ji v podobě různých čajů či chladivých mastí.
• Při trávicích potížích, nadýmání ( čaj )
• Při rýmě ( čaj )
• Při migrénách ( čaj )
• Při uvolnění strnulé svalstva, křečí ( mast )
• Při zápachu z úst ( výplachy )
• Při vysokém krevním tlaku ( čaj )
• Bolavým kloubům a nohám ( koupel )
• Při kožních problémech ( koupel , mast )
• Při různých zánětech ( čaj , výplachy )
Pokrmům dodává specifickou a nezaměnitelnou chuť exotiky. Dá se jí okořenit maso, ryby, ale hodí se také do omáček, polévek a nádivek. Výborně dochutí olej, ocet nebo míchané nápoje.
Důvěrně známý čaj pomáhá, občerstvuje a povzbuzuje, ať už v horkém nebo studeném stavu. Pijeme ho nejen pro radost, ale i při bolestech břicha nebo dokonce nadměrném přejedení. Z toho důvodu má příznivý vliv na trávení, podporuje vylučování žaludečních šťáv a žluče, je účinný při nadýmání. Vědci zjistili, že čaj z máty má i mírný uvolňující vliv na hladké svaly tepen, čímž se snižuje krevní tlak.
Protizánětlivý a antiseptický účinek rostliny se využívá při zánětech horních cest dýchacích a sliznic ústní dutiny. Výplachem ze směsi máty, heřmánku a šalvěje můžete bojovat proti nepříjemnému zápachu z úst. Bylinky je třeba povařit ve vodě, pak krátce louhovat a přecedit. Tímto odvarem by se měly vyplachovat ústa několikrát denně.
Osvědčený lék jakým je mátová koupel pomáhá na uvolnění bolavých a oteklých nohou, jakož i zmírnění revmatických potíží nebo ošetření popraskaných rukou. Výrazné aroma máty pohladí také naši duši. Potlačuje psychické napětí , díky čemuž se příjemně odreagovat od každodenních starostí.
V kosmetice se využívají listy máty zejména pro výskyt zmiňovaných silic obsahujících jedinečný mentol. Ten dráždí chladové receptory, které pak potlačují citlivost nervových zakončení a dokáží zmírnit, či potlačit svědění, mírní bolest, pálení, ale i jiné nepříjemné pocity.
Rostlina je při užívání zcela neškodná. Pozor je třeba dávat jen na předávkování mentolem, respektive silicemi, protože mohou způsobit otravu nebo alergii. Jedno ani druhé se například doporučuje těhotným a kojícím ženám. Máta někdy dokonce zvyšuje pálení žáhy. Výtažky oleje by se neměly natírat v blízkosti oči a při povrchové aplikaci hrozí výskyt dermatitidy. Při vážnějších problémech s játry bychom se mátě měli vyhnout úplně.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.