
Nejvíce rozšířená je v severských zemích, kde slouží jako potrava pro lidi i zvířata. Místní z ní dokonce připravují výživnou mouku. U nás je pukléřka nejvíce rozšířená v horských lesích a na loukách. Kdysi byla u nás zákonem chráněna a droga k nám byla dovážena nejčastěji z Polska a Ukrajiny. Do medicíny ji zavedl v roce 1671 jistý Borich pod názvem Islandský mech. Dnes je oficiálním léčivem a také součástí plicního čaje. Používá se při léčbě silného kašle, dokonce i zákeřné tuberkulózy. Právě z tohoto lišejníku vědci izolovali antibiotikum, které tlumí růst tuberkulózních buněk. Obsažené slizy zmírňují bolesti při kašli a zánětu hrtanu, čaj se doporučuje na zlepšení trávení. Droga je součástí průduškových čajových směsí , u nás k tomuto účelu v nejvíce používaném přípravku Tatranská průdušková směs ( čajová směs , sirup , bonbony na cucání ).
Dalším významným lišejníkem se zajímavým názvem je větvičník slívový. Jde o lišejník , který neroste na zemi, ale na kůrách ovocných i lesních stromů a keřů. Pro praktické využití se sbírá celá rostlina , která se opatrně odlepí od kůry tak, aby se nenarušila. Usuší se v průvanu a ve stínu , přičemž nejlepší je uschovávat ji v řídce tkaných sáčcích, nebo v sudech s páleným vápnem . Přestože v dnešních časech se využívá zejména v parfumerii a drogerii, známé jsou i její léčivé účinky při plicních chorobách.
S plícemi souvisí i název dalšího léčivého lišejníku. Jde o jamkatec plicní , který se již v minulosti považoval za prostředek pomáhající při onemocněních plic a průdušek. Kromě toho se také přikládal na rány a vředy, které pomáhal rychleji zahojit. Dnes se využívá v homeopatii , a to zejména při dráždivém kašli a onemocněních horních a dolních dýchacích cest.
• Jsou citlivé na znečištění ovzduší.
• Ve starém Egyptě je používaly jako obalový materiál na mumie.
• V jižní Sahaře je přidávají do kuřáckých směsí do dýmek.
• Eskymáci a Laponci je melou do mouky.
• V polárních oblastech představují 90 % potravy pro soby.
• Často jsou jedinou potravou ovcí na vyprahlých pouštích.
• Ve střední Evropě se vyskytuje cca 1000 a na celé zemi cca 25000 druhů.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.