Jak pěstovat doma hlívu ústřičnou, houbu, která patří mezi ty nejzdravější

Hlíva ústřičná - nenápadná a zatím nedoceněná pochoutka plná vitamínů. Patří mezi nejzdravější houby, které lze nalézt na našem území, ale její význam není ještě doceněn. Dostupná je po celý rok, protože mimo toho, že je dostupná v přírodních podmínkách, se celoročně pěstuje na zvláštních farmách, ale stejně tak si ji můžeme vypěstovat i doma v bytě.

Kromě sítě potravinářských obchodů se hlíva ústřičná vyskytuje

od října do března v trsech na kmenech nebo pařezech listnatých stromů, nejčastěji na bucích a topolech. Na jehličnanech roste jen vzácně. Její klobouk je 40-200 mm široký, klenutý až plochý, holý, hladký, suchý, lesklý, hnědo-olivový, modravě - hnědý, tmavomodrý až šedomodrý. Dužnina hlívy je bílá a příjemně voní.

Hlíva je v čerstvém ale i upravovaném stavu vhodnou potravinou pro redukční dietu,

snižuje hladinu krevních tuků a cholesterolu a podporuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Obsahuje výborné léčivo glukan, který je schopen aktivace a přestavby imunitního systému a její pravidelná konzumace dokonce snižuje krevní tlak.

Účinky hlívy ústřičné

• Snižuje poruchy metabolismu cukru a tuku .
• Zmírňuje chronické infekce a záněty.
• Napomáhá potlačovat pocit únavy.
• Zvyšuje obranyschopnost organismu.
• Zmírňují strnulost šlach a končetin
• Upravuje krevní tlak a ochraňuje cévní systém
• Napomáhá správnému pohybu střev.

Pěstování hlívy na dřevě

Hlíva bude růst na špalcích dlouhých 30-80 cm, samozřejmě jen z listnatých stromů. Dřevo by nemělo být pokácené déle než půl roku. Do špalíků je třeba navrtat dírky nebo pilkou naříznout zářezy, do kterých se dá natlačit zakoupený očkovací substrát. Špalíky je pak třeba umístit do pytle a nechat 2-3 měsíce prorůstat. Pak se špalíky zapustí z 1/3 do země v části zahrady, která leží ve stínu. Pokud je velké sucho, je třeba špalíky pravidelně kropit vodou. Pokud jsou dodrženy tyto podmínky, špalíky jsou schopny rodit 2-5 let, což je závislé i na výživné schopnosti dřeva.

Pěstování hlívy na slámě

Slámu na pěstování je třeba před očkováním sterilizovat, aby se zničily bakterie, které může obsahovat. Sterilizace probíhá 2 způsoby a to:
1. Sláma se vloží do velké nádoby, zalije horkou vodou a nechá se v ní odstát až do vychladnutí. Pak se sláma z vody vybere a ještě jednou zalije vroucí vodou a znovu se nechá vychladnout. Pak se může naočkovat hlívou.
2. Připravená sláma se vloží do velké nádoby, zalije teplou vodou, uvede se do varu a vaří se při teplotě 100 ° C přibližně hodinu. Poté se nechá vychladnout na teplotu 20-25 ° C, kdy je připravena na očkování.

Očkování slámy znamená její překládání

s rozdrobeným očkovacím substrátem a uzavření do igelitového pytle. Balení očkovacího substrátu vystačí na 15-20 kg vlhké slámy a toto množství se vejde do igelitového pytle o velikosti cca 50-100 cm. Nožem nebo žiletkou se pak do pytle vyřízne asi 10 zářezů velkých 3 -5 cm. Ideální teplota pro pěstování hlívy se pohybuje v rozsahu 15-25 ° C. Při vyšší teplotě roste hlíva rychleji, ale zároveň se i rychleji ztrácí živiny ze slámy. Teplota se tedy může korigovat podle toho, jaká má být momentální spotřeba hlívy. Pokud je požadavek na spotřebu hlívy menší, je kapsu třeba přenést na chladnější místo a opačně. Hlíva rodí přibližně 4 měsíce, potom se živiny ze slámy vyčerpají a je potřeba založit novou kulturu, která se dá udělat i přeočkováním již použité slámy na čerstvou. Z jednoho balení očkovacího substrátu se dají vypěstovat v průměru asi 3 kg hlívy.