Deset zásad boje proti plísním v konzumovaných potravinách

Datum článku: 13. 2. 2015

I po vydatném spánku se necítíte odpočatí? Dělá vám problémy se soustředit? Trpíte nadváhou a přitom máte návaly hladu a cítíte se zesláblí? To vše mohou způsobovat plísně ve vašem těle!

plísně, zdraví, škodliviny v organismu, zdravá výživa

Příznaky

Přítomnost plísňové infekce v těle se dá jen velmi těžko rozpoznat, protože její projevy bývají velmi rozdílné. Jedním z nejznámějších příznaků je nafouknuté břicho, časté nadýmání a průjem, které se projevují zejména po snědení sladkostí, škrobovin nebo vypití většího množství piva či vína. Dalším z příznaků je dušnost a problémy se srdcem, navzdory lékařským nálezům v normě, které se často označují jako psychosomatická choroba srdeční. Střeva se při nafukování totiž často naplní plynem do takové míry, že začnou tlačit na bránici, plíce a srdce. Mnoho lidí postižených plísňovým onemocněním nechce o svých problémech mluvit, zvláště pokud je sužují pálící ​​a svědící červené vyrážky u konečníku, které někdy mokvají. I to jsou příznaky enormního rozmnožení plísní ve střevech. Plíseň je však často přítomna i v jiných částech trávicího ústrojí. Projevuje se jako bílý povlak v ústech a na jazyku, který se dá velmi těžko odstranit. Plísně se usazují i ​​na jiných částech lidského organismu, například na pokožce v podobě pálících šupinkovitých fleků, mezi prsty na nohou a velmi často u žen v podobě vaginálních infekcí a výtoků. Podstata všeho trápení a také prvotní příčina dalších ložisek plísňových infekcí v těle se však zpravidla nachází nejčastěji ve střevech. Kvasinky se sice v nepatrném množství nacházejí na kůži a ve střevech většiny lidí. Plísním se daří všude tam, kde je teplo a vlhko, protože takové prostředí je pro ně ideální. Zdravotní problémy však začnou vyvolávat, když jim jiné poruchy v lidském organismu umožní přemnožit se. Například při oslabené imunitě či nesprávné životosprávě.

Až čtvrtina populace

Experti odhadují, že v lidském těle se nachází asi sto druhů škodlivých plísní, které na něm parazitují. "Přisají" se na buňky hostitelského organismu a prorostou jimi. Odhaduje se, že přibližně každý čtvrtý člověk je dočasně nebo permanentně postižený plísňovým onemocněním.

Mikrobiologové plísně rozdělují do tří skupin

Kvasinky, plísně a dermatofyty. Zástupci každé skupiny mohou člověku škodit a vyvolávat různé choroby. Nejvíce je způsobuje kvasinka Candida albicans (bílá kvasinka) právě v podobě již zmíněných infekcí trávicího traktu, zejména tlustého střeva, močových cest a pochvy. Lékaři ji obvykle označují jako kandidóza. Vedle neškodných druzů plísní, jako jsou například sýrové, známe patogenní plísně, které produkují množství spór, zodpovědných za infekce dýchacích cest. Spóry plísní se přenášejí vzduchem a zejména u alergiků často vyvolávají alergické reakce. Nejzákeřnější z nich je tzv. černá plíseň (Aspergillus niger), která dokáže vyvolat těžkou plicní infekci někdy i se smrtelnými následky. Jedním z nejznámějších příkladů je "kletba Tutanchamona" - po objevení jeho hrobky v roce 1922 zemřelo na záhadnou plicní nemoc 22 lidí, kteří do hrobky vstoupili. Černá plíseň se ráda usazuje v rozích koupelen, za skříněmi, na vnějších zdech nebo ve sklepích. Poslední skupinou patogenních plísní jsou dermatofyty, které se usídlují zejména na lidské pokožce a na nehtech rukou i nohou. Léčba plísňových kožních infekcí je velmi zdlouhavá a vyžaduje soustavné ošetřování postižených míst.

Škodliví příživníci

Vraťme se však ke patogenním kvasinkám, pro které je ideálním místem lidské střevo. Dříve než člověk stihne zužitkovat důležité živiny, obslouží se plíseň. Spotřebuje zejména cukr a lehce stravitelné sacharidy, jakož i důležité minerály, například vápník, který potřebuje pro stavbu svých buněk. Člověk - nedobrovolný hostitel - dostane ze živin jen to, co mu zbyde. Měření hladiny cukru u lidí s střevní plísňovou infekcí dokázala, že jim silně kolísá hladina cukru v krvi - přesně tytéž zdravotní potíže se projevují u cukrovkářů. Plísně totiž spotřebují většinu sacharidů a člověk může dokonce dostat hypoglykemický šok - třes, pocení a brnění v okolí úst, o záchvatu hladu ani nemluvě. Nedostatek cukru vyvolává žádostivost na sladkosti a potraviny s obsahem škrobu. Plísně však nespotřebují všechno, a právě proto mívají postižení lidé nadváhu. Tukové polštáře navíc odolávají každému pokusu o dietu. Střevní plísňová infekce se projevuje stejnými příznaky jako cukrovka: narušením energetického metabolismu dochází k únavě, snižuje se tělesná i duševní výkonnost člověka. Pokud obranný systém organismu není v pohotovosti, mohou plísně proniknout krevním řečištěm až do celého těla ke všem orgánům a postupně je poškozovat. Vylučují totiž houbové jedy - mykotoxiny, a to zejména tehdy, pokud se jim daří a mají dostatek potravy. Jedním z nejznámějších mykotoxinů je aflatoxin, který už v nepatrném množství může vyvolat rakovinu jater. V lidském organismu se plísně mohou nacházet velmi dlouho, avšak následky jejich záškodnické činnosti se mohou objevit až po několika letech.

Potraviny plné jedů

Plísně produkují nebezpečné mykotoxiny nejen v našem těle, ale nacházet se mohou i v našem okolí, zejména ve stravě. Takže do těla si plísně a jejich jedovaté produkty můžeme dodat zejména nevhodnou stravou. Plísně sice nezpůsobují takové prudké otravy jako pozorujeme u salmonelózy. Když člověk sní potraviny napadené plísní, nemusí zpočátku nic zpozorovat. Plísňové jedy na rozdíl od bakteriálních totiž nepůsobí okamžitě, ale pomalu způsobují dlouhotrvající chronická onemocnění. Některé plísňové jedy jsou původci rakoviny, některé poškozují ledviny či játra. Jiné druhy plísňových jedů se projevují jako hormony a vyvolávají poruchy plodnosti, krvácení, edémy. Jiné oslabují srdce či narušují nervový systém. Některé dokonce narušují celý imunitní systém. Protože mykotoxiny nevidíme, ani nemají žádnou chuť, stává se, že člověk soustavně konzumuje "jedovaté" potraviny, aniž si něčeho všiml. Z toho vyplývá, že pokud už máte doma potravinu "načatou" viditelnou plísní, je zřejmé, že se plíseň a zejména její jedovaté produkty nachází v celé potravině. Neposlouchejte proto rady typu "plíseň se dá ukrojit", protože konzumací potraviny takto zbavené plísně, si ničíte své zdraví. Navíc ani tepelnou úpravou takovou potravinu plísňových jedů nezbavíte. Výjimku tvoří pouze potraviny, které se pomocí nejedovatých kmenů plísní vyrábějí, například plísňové sýry.

Jak se chránit

Odborníci na výživu často upozorňují, že naše strava je příliš sladká, chudá na vlákninu, obsahuje příliš mnoho tuků a působí tak špatně i na střevní prostředí. Na plísňové infekce bývají náchylnější lidé s oslabeným imunitním systémem. Plísňovými infekcemi trpí často i lidé po antibiotické léčbě, která sice usmrtila všechny chroboplodné zárodky v těle, ale i přirozenou mikroflóru zejména ve střevech. Plísně tak nemají žádného adekvátního protivníka. Velmi důležité proto je udržovat si imunitní systém v kondici. Dodržovat správnou životosprávu, jíst hodně ovoce, zeleniny a potravin s obsahem vlákniny, které udržují naše střeva v dobrém stavu. Po léčbě antibiotiky v každém případě zařaďme do našeho jídelníčku zejména větší množství kyselomléčných a zakysaných výrobků s obsahem bifidobakterií, které se postarají o obnovu přirozené střevní flóry. A pokud máme pocit, že tito zákeřní příživníci přece jen vítězí nad naším organismem, nebojme se navštívit lékaře s žádostí o vyšetření podezření přítomnosti plísní v trávicím traktu a zahájení adekvátní antifungicídní léčbu.

Nejčastější příznaky

  • únava, vyčerpanost, až deprese
  • bolesti v kloubech
  • záchvaty hladu s třesem
  • řidší stolice až průjem, nebo naopak častá zácpa, časté větry a pocit nafouknutí
  • svědění a pálení v okolí konečníku, mokvání až ekzémy
  • malé bílé povlaky na postižených sliznicích

Preventivní opatření

Při přemnožení plísní v trávicím traktu, nebo náchylnosti na kandidózu:

  • Omezte příjem cukru a potravin obsahujících škrob.
  • Nepijte žádný alkohol, zejména točené pivo a víno v sudech, které mohou být zdrojem patogenních kvasinek.
  • Vyhýbejte se potravinám obsahujícím plísně (sýry, houby).
  • Kromě živých jogurtů užívejte laktobacil a bifidobakterie v kapslích (koupíte je v lékárně), zejména po léčbě antibiotiky.
  • Tabletky vitaminu B - biotinu také pomáhají udržovat kvasinky v neškodných hranicích.
  • Silným přírodním antimykotikem je výtažek z grepových jader, který koupíte v lékárně ve formě kapek či tablet. Při problémech s plísněmi, jakož i v rámci prevence je vhodné ho užívat - čistí zejména trávicí trakt od plísní a zabraňuje tak jejich množení ve střevech.

Potravinové protiplísňové desatero

  1. Pokud uvařené jídlo necháme dlouho stát při pokojové teplotě, rychle se v něm rozmnožují mikroby. Zbytky jídla proto rychle vychlaďme (nečekejme, než samy vychladnou na sporáku) a přikryté odložme do chladničky.
  2. Pokud nemáme optimální podmínky pro skladování zbytků jídla, raději je vyhoďme.
  3. Obiloviny a ořechy musí být skladovány v chladu a suchu. Ve vlhkém a teplém prostředí rychle plesniví.
  4. Zeleninu v domácnosti ochráníme před plísní tak, že nepoškozené kusy zabalíme do sáčku propouštějícího vzduch a dáme do chladničky. Nikdy ji neuchováváme v mikrotenových sáčcích, kde nejprve chytí plíseň. Plísně sice při nižších teplotách nezahynou, ale ani nerozmnožují.
  5. Nikdy nekupujte na trhu ukrojené části zeleniny! Nemáte jistotu, zda chybějící kus nebyl napaden právě plísní.
  6. Používejme jen kvalitní a nepoškozenou zeleninu. Pokud je nahnilá nebo ji cítit "stuchlinou", raději ji vyhoďme.
  7. Před použitím je třeba zeleninu důkladně umýt, čímž smyjeme kvasinky na jejím povrchu.
  8. Všechny potraviny, které chceme odložit, zabalme odděleně. Použijme na to plastové nádoby, hrnce s pokličkou nebo fólie. Tak zabráníme přenosu plísně z jednoho druhu potravin na jiný.
  9. Čerstvé potraviny, načaté ovocné a zeleninové nápoje, mléko, otevřené zavařeniny, konzervy a jiné polotovary nebo zbytky jídla bychom ani v dobrých podmínkách neměli skladovat dlouho. Již po třech dnech se v nich totiž mohou začít množit neviditelné plísně!
  10. Pokud máme větší množství nespotřebovaného jídla, nedržme ho zbytečně dlouho v ledničce, raději ho zamrazme.
     
Autor: Martina Dvořáková