Čaj - legenda a současnost

Někdo si denně dopřeje 20 cigaret, jiný vypije 5-6 káv a v deset, už spokojeně leží v posteli a noří se do říše snů. Lépe jsou na tom rozhodně ti, kteří denně nachodí pár kilometrů, nebo si alespoň dopřejí šálek dobrého čaje. Tento lahodný nápoj píše své dějiny už téměř 5000 let, a na jeho původ se váže několik legend. Asi nejznámější a nejrozšířenější z nich je legenda o čínském císaři jménem Shen Nung ( 2737 př.n.l.). Ten chtěl převařit vodu, aby byla pitná, když mu v tom vánek z nebe přivál několik čajových lístků, a ty spadly do konvičky. Císaře zaujala zvláštní vůně. Ochutnal a zjistil, že vznikl velmi příjemný a osvěžující nápoj. Jiná legenda uvádí, že čaj byl do Číny dovezen mnichem Gan Lu z Indie. Mnoho čínských čajových zvyků pochází z dynastie Chou ( 222 př.n.l.), která znala čaj pod názvem tchu. V Indii, Rusku a Střední Asii se čaj jmenuje chaj (z čínského cha -i, což v překladu znamená čajové lístky).

Čaj se v začátcích využíval hlavně v oblasti medicíny

a trvalo velmi dlouho, než dostal podobu, v jaké ho známe dnes. První knihu o čaji Ch'a ching napsal Lu Yu - buddhistický mnich. Později čaj šířili zen - buddhističtí misionáři do země vycházejícího slunce, do Japonska. První Evropan, který o čaji psal, byl Portugalec, jezuita, otec Jasper de Cru. Byl zároveň první, kdo začal s čajem obchodovat. A byly to právě Portugalci a Holanďané, kteří ho jako první dovezli do Evropy na svých obchodních lodích. Bylo to kolem roku 1600 a čaj se rychle stal znakem bohatství.

V roce 1790 se centrem světového obchodu s čajem stal Londýn

Čaj se postupně zdomácněl i v Americe a v Rusku. Z amerických dějin je známo bostonské pití čaje, které bylo protestem proti britské dani z čaje. Američané přispěli k čajovému průmyslu až v 20. století. V roce 1904 byl na světové výstavě v St. Louis objeven ledový čaj a v roce 1908 vyvinul Thomas Sullivan z New Yorku koncept čaje v sáčku.

Dnes známe různé typy čajů a každému z nás chutná jiný

Ať už je to zelený čaj, odborníky považován za nejzdravější nebo jiné světlé - bílé či žluté čaje. Jiným mohou vyhovovat tmavé čaje typu pu-erh nebo klasický černý čaj. Naše babičky určitě nedají dopustit na léčivé bylinkové čaje, případně čaje z květů nebo ovoce z vlastní zahrádky. Určitě mi dáte za pravdu, že i my si necháme nabídnout, zejména pokud na nás leze chřipka nebo jen obyčejná únava. Dnešní trh je doslova přeplněn čaji různé barvy a chuti. Nejčastěji k nám přicházejí z Číny, Japonska, Indie, Srí Lanky, Vietnamu a Afriky.

Ať už si vybereme jakýkoliv, vypijme ho pomalu, po doušcích

Pouze tak budeme moci ocenit všechny jeho kvality. A nezapomeňme na výrok jistého čínského filozofa jménem Tchien I - cheng : "Pijeme čaj, abychom zapomněli na rámus tohoto světa“. Moc hezké a výstižné, tak se tím i řiďme!