Bylinky - pro zdraví, krásu a dobré trávení

Velkou výhodou zahrádkářů je, že při troše štěstí a trpělivosti si mohou vypěstovat téměř vše, co chtějí. Mírné podnebí sice nepřeje některým druhům ovoce a zeleniny, většině bylinek se však u nás daří. Zasaďte si je i vy! Poradíme, které bylinky se vám skutečně sejdou.

Pažitka

Běžně se pěstuje v zahrádkách, ale i květináčích, zřídka ji najdeme i ve volné přírodě. Je bohatá na vitamin C, retinol, riboflavin, draslík, sodík, vápník, fosfor a železo. Podporuje chuť k jídlu, účinkuje proti střevním parazitům a snižuje krevní tlak.

Saturejka zahradní

Roste divoce po celé jižní Evropě, u nás se pěstuje v zahradách. Má ráda kvalitní půdu a teplá slunečná místa. Sbírá se nať, kterou je třeba nechat vysušit. Účinná je proti průjmu i nadýmání, neboť uvolňuje napětí hladkého svalstva a reguluje peristaltiku střev. Má také antibakteriální a protizánětlivé účinky. Zápar si připravíte z 1 lžíce usušené drogy a 2,5-3,5 dl vody. Pije se alespoň 30 minut před jídlem, případně a po jídle. Lodyha saturejky se používá jako oblíbené koření, zejména ke kořenění mastných jídel a luštěnin. Sejde se při každé těžší večeři.

Celer voňavý

je jednou z nejrozšířenějších a nejvíce pěstovaných druhů zeleniny. Původní formou byl bahenní celer, rostoucí na slaných a bažinatých půdách Evropy. Léčivé účinky má bulva, nať i plody. Bulva obsahuje komplex vitamínů B, C a minerální soli, které mají diuretické účinky. Nať obsahuje množství železa, fosforu a flavonoidů. Posiluje trávicí ústrojí i nervový systém. Plody se používají jako diuretikum, ale i při zánětech kloubů a stimulaci nervové soustavy. Celer je vhodný i do letních salátů a při odtučňovacích kúrách. Šťáva z čerstvého celeru je výborným detoxikačním prostředkem, v letních dnech osvěží tělo i ducha.

Majoránka zahradní

se již od pradávna se pěstovala v zahradách a sloužila zejména jako koření a aromatikum. V lidovém léčitelství se používala při léčbě migrény, astmatu, dušnosti, mast na zanícená a těžko se hojící rány. V současnosti je majoránka hojně využívána zejména v kuchyni při dochucování polévek, omáček, ale i masa a těstovin. Majoránka působí antibakteriálně, antisepticky a povzbuzuje peristaltiku střev. Přidává se i do čajových směsí a jako zápar se používá k výplachům při zánětech v nose. Některé příručky však uvádějí, že na vnitřní i vnější záněty je lepší mast připravená ze 4-6 g majoránové šťávy a 30 g másla.

Koriandr setý

se pěstuje po celé Evropě i díky tomu, že se spokojí i s chudšími půdami. Ačkoliv je známý a oblíbený jako koření, léčivé účinky mají zejména plody, které obsahují množství tříslovin, fytocinů a bílkovin. Zvyšují tvorbu žaludečních šťáv, léčí žaludek a střeva, pozitivně působí při kolikách i dyspepsii. V lidovém léčitelství se koriandrové silice používají zejména při léčbě revmatických onemocnění, zánětů a otoků.

Kopr vonný

pochází z Orientu, ale v současnosti se pěstuje po celém světě. Zahrádku v tomto případě ani nepotřebujete, protože kopr vypěstujete i v květináči. Účinky kopru jsou podobné jako u kmínu. Zlepšuje trávení, uklidňuje střeva, příznivě působí při kolikách, meteorismu i nespavosti a má antibiotické vlastnosti. Mladá nať slouží zejména jako koření. Bohatá je na vitamin C a minerály.

Křen vesnický

Šťáva z čerstvé rostliny se používá při léčbě hemoroidů, odvar na opuchliny. Domovem křenu vesnického je sice jižní Evropa, hojně se však vyskytuje i u našich cest, na polích, při březích řek a potoků i v našich zahrádkách. Kořen i listy jsou bohaté na vitamin C, železo, draslík, vápník a hořčík. Zápar kořene povzbuzuje tvorbu žaludečních šťáv, působí diureticky a protizánětlivě. Účinný je při léčbě dny, revmatismu, ale i na odstranění pih.