Antikoncepce a její vývoj od Hippokrata po první kondomy v 16. století

Pokud chceme pátrat po úplných začátcích zrodu první antikoncepce, zavede nás to až do dob domorodé kultury primitivních kmenů. Jejich sexuální chování nebylo tak primitivní, jak bychom předpokládali. Uvědomovali si potřebu regulace potomstva a zvažovali své možnosti. Šamani a domorodí léčitelé se formou zaříkávání, kouzel a nejrůznějších rituálů snažili zabránit nechtěnému těhotenství, nebo ji alespoň přerušit. "Hitem" byly výplachy z extraktů léčivých bylin a citronu, které se dělaly po pohlavním styku. Využívali k tomu kromě zmíněných zaklínadel i různé léčivé odvary, a jiné přírodní prostředky.

Už Hippokrates zjistil o ženské plodnosti zajímavé věci

Pozoroval dobře živené ženy kočovných kmenů Skytů, které byly nápadně často postiženy neplodností. Z tohoto usoudil, že neschopnost otěhotnět je u těchto žen způsobena jejich nadměrnou nadváhou, až obezitou. Proto ženám, které nechtěly otěhotnět,  doporučoval zvyšovat svou hmotnost.

Zajímavostí je, že i současná věda dokázala antikoncepční účinky výplachu

sestávajícího ze šťávy citronu a výtažku z lusků mahagonovníku. Tato kombinace prokazatelně znehybňuje spermie a brání jim v pokroku za "vysněným" vajíčkem. Takže naši předkové to dělali skutečně správně ...

První pesary

První písemná zmínka o lidském úsilí vytvořit tento druh antikoncepce sahá až do roku 1850 před Kristem v Egyptě. Vytvořil se jakýsi pesar, sestávající z včelího medu a uhličitanu sodného. Působil spermicidně, ale i jako bariéra. Také vyráběli pastu z krokodýlího či sloního trusu a ta se vkládala do pochvy. Později to bylo vřeténko ovčí vlny namočené ve víně, ale i drcená granátová jablka a fíky, které se zaváděly před pohlavním stykem v Řecku už v 6. století našeho letopočtu.

Gymnastické cvičení a kýchání

O skutečný průlom se opravdu postarali Řekové, kteří doporučovali speciální antikoncepční cvičení pánevními pohyby, dále zadržet dech během vyvrcholení a orgasmu, a pak zvláštní sed s pokrčenými nohami. Také si k nosu po pohlavním styku přikládali různé dráždivé koření, aby vyvolaly kýchání. Tím prý semeno vyteklo ze ženského klína rychleji a dříve.

Evropa zaostávala

Středověká křesťanská Evropa zaostávala v antikoncepčním úsilí před ostatním světem. Okrajové zmínky najdeme jen ojediněle u lékaře, astronoma a alchymisty Arnolda de Villa Nova (13. stol.), kde se dočteme, že neotěhotní ta žena, která tři dny po sobě ráno vypije jeden litr vody, ve které kováři chladili kleště. Výzkumy totiž prokázaly, že při chlazení horkého kovu se do vody může dostat takové množství olova, které skutečně způsobí neplodnost. Minorita Fráter Rudolf v polovině 14. století zase tvrdil, že neotěhotní ta žena, která třikrát plivne žábě do tlamy ... Omezenost středověkých názorů provázelo potlačování pokrokových myšlenek a upalování čarodějnic. Mezi zakázaná témata patřila i ochrana před nechtěným početím. Zabývalo se jí jen pár dogmatických kněží, kteří ženám doporučovali zmíněné opatření jako plivání do žabích papul a podobné "moudrosti". Ke specialitám středověké minulosti patřily i koktejly ze zaječí krve či ovčího trusu. Buďme rádi, že alespoň tyto praktiky jsou dnes již zažehnány.

Kleopatřina opatření

Expertkou na rozličné antikoncepční přípravky byla Kleopatra. Na to, jaký bohatý sexuální život vedla, porodila jen tři děti! Historické prameny říkají, že se chránila speciální směsí z olivového a cedrového oleje, který míchala s olovnatou mastí a kadidlem.

První kondomy

První kondomy jako další z možností antikoncepce se podařilo vyrobit v 16. století italským anatomem Gabrielem Fallopiusem, který přišel s nápadem navléknout na mužské přirození jakési pouzdro z lněného plátna napuštěného olejem, do kterého se přidával ještě nějaký roztok proti infekci. V 18. století tuto mužskou ochranu zhotovovaly ze zvířecích slepých střev.