Práce ovlivňuje životy lidí a není to vždy povznášející pocit

Práce je základem pro naši existenci. Povznáší a dává našemu životu smysl. Ale i ona může negativně působit. Stává se, že povinností přibývá, chybí dostatečný odpočinek a kvalitní spánek. A co váš volný čas?

Průzkum nespokojenosti

Průzkum se realizoval počátkem roku 2017 v 11 evropských zemích, včetně České republiky, kde se ho zúčastnilo 14 237 respondentů. A co z něho vyplynulo, to se dočtete níže.

Nižší příjem, více stresu

Zaměstnanci jsou na pracovišti vystavováni tlaku na dosahování adekvátního pracovního výkonu a výsledků. Trápí je zejména špatné finanční ohodnocení a velký nápor povinností. Čím déle spíme, tím méně podléháme stresu. Pracovní stres zkracuje délku spánku. Ze studie pod názvem Stress in the Workplace vyplývá, že zaměstnanci, kteří pravidelně nespí déle než 6 hodin denně, si mnohem více stěžují na tlak stresu v práci. Kratší spánek se o něco častěji týká zaměstnanců, kteří jsou na nižších pozicích jako pomocní pracovníci (30%), kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci ve službách (26%). Může to souviset i s tím, že jejich pracovní doba začíná dříve, případně je vázána na směny. Krátký spánek se nevyhýbá ani výše postaveným profesím. Například top manažerům, kteří spí méně než 6 hodin denně.

I vedoucí funkce vybírá svou daň

Nároky zaměstnavatelů a tlak na výkon je významnou oblastí, která zaměstnancům způsobuje stres. Více než čtvrtina zaměstnanců (28%) se vyslovila, že je trápí příliš velký tlak povinností a odpovědnost, která z řešení úloh vyplývá. Co se týče lidí na řídících pozicích, tuto formu stresu vyslovilo až 35% nižších a středních manažerů a 32% top manažerů. S náporem práce do velké míry souvisí i přesčasy, které v průzkumu označilo za závažný problém až 16% respondentů. Dalšími stresujícími faktory jsou vysoké očekávání a nároky nadřízených (9%) a nároky a očekávání klientů (4%).

Nerovnováha

Na druhé straně manažeři a lidé, kteří mají v zemích nadprůměrné příjmy si mnohem více stěžují na velkou pracovní zátěž, častěji zmiňují pocit vyhoření, stresy vyplývající z organizačních změn a častěji také řeší potíže se sladěním soukromí. Nedostatečný "work-life balance"(slaďování osobního a pracovního života) je stresovým faktorem, kde práce zasahuje už i do soukromí. Stěžuje si na něj 8% zaměstnanců. Zdravotní problémy pramenící z provádění práce označilo 6% respondentů.

Málo volna

Málo dní volna a dovolené na odpočinek trápí 10% dotazovaných. Za časově náročnou zátěž považují pracující lidé i dojíždění do práce (10%).

Vztahy na pracovišti

Lidé jsou vnímaví i na organizační změny, které označilo za stresující 9% zaměstnanců. Významným faktorem, který lidem nedává spát, jsou i špatné vztahy s kolegy (6%) a i ty mnohem citlivěji vnímají ženy. Stresující může být i pracoviště samotné. Ženy jsou ve srovnání s muži celkově o něco více citlivější na špatné pracovní podmínky a pracovní prostředí. To označilo jako významný stresující faktor 13%.

Chybějící čas pro rodinu

Zejména rodiče s dětmi mají potíže zkombinovat práci s rodičovskými povinnostmi. Ty zmínilo v průzkumu celkově 4% respondentů, avšak až 8% zaměstnanců ve věku 35 až 44 let. Péče o nemocné děti, vyzvedávání dětí ze školy / školky a na různé kroužky staví zaměstnané  rodiče do časového stresu.

Finanční stránka

Nejvýznamnější oblastí, která zaměstnancům způsobuje stres, jsou finanční problémy pramenící z nízkých výdělků, které nestačí pokrývat životní náklady. Tento aspekt označila za klíčový stresový faktor až 31% respondentů, přičemž o něco častěji jde o lidi s nižší úrovní pracovní pozice.