Posíláte rádi zprávy plné smejlíků? Brzděte a šetřete si úsměvy pro osobní kontakt!

Komunikace pomocí emailových, textových a chatových zpráv, to je psaní, ale i vkládání malých obrázků, které signalizují naše citové rozpoložení. Urychlují výměnu zpráv, protože je mnohem rychlejší, než napsat, že vás to pobavilo, vložit smějící se obličej. Ale hodí se tento způsob komunikace do veškeré korespondence nebo je to již intimnější záležitost, stejně jako když pisateli tykáme?

Etimokony

Digitální komunikace zažívá nevídaný rozmach a nese s sebou řadu novinek, které převzala od svého osobnějšího sourozence. Jednou z nich jsou emotikony (smajlíci), které dnes již považujeme za takovou samozřejmost, že si komunikaci bez nich - například na sociálních sítích - ani neumíme představit.

Pracovní komunikace

V pracovní elektronické korespondenci však stále jde o poměrně diskutabilní záležitost, se kterou se potýkají miliony lidí. Komu si člověk může dovolit poslat známý emotikon :)? Bude to působit přátelsky? Nebo spíše pasivně? Nebo dokonce amatérsky a nuceně? Více světla do tohoto dilema vnesl nedávný výzkum, při němž spojili síly odborníci hned ze tří univerzit v Holandsku a Izraeli. Experti na psychologii a pracovní vztahy ho realizovali na vzorku 550 účastníků z 29 zemí světa. A zjištění, která z něj vzešla, jsou poměrně zajímavá. Smajlík totiž podle drtivé většiny respondentů neposiluje přátelské vnímání. Naopak, spíše může omezit výměnu informací a téměř polovina dotázaných uvedla, že použití emotikonu - především při prvních e-mailových kontaktech s cizí osobou - snižuje dojem kompetentnosti člověka, který ho použil.

Smajlík nevzbuzuje přátelštější komunikaci

Jako mylný se ukázal předpoklad, že pisatel použitím smajlíku bude působit na člověka na druhé straně sympatičtěji. A ještě malá perlička na závěr. Když z emailu obsahujícího smajlíky nebylo jasné, kdo je jeho odesílatelem, respondenti měli tendenci si myslet, že ho zřejmě poslala žena. Na druhé straně, výzkum - ačkoliv okrajově - poukázal na něco, co má účinek přesně opačný. Je jím skutečný úsměv na tváři, který by neměl chybět ani při pracovním kontaktu. Ten se sice dá vyjádřit i elektronickou poštou, ale účinek není takový, jako když se na kolegu či nadřízeného v práci usmějete. A platí to i pro vedoucí pracovníky. Ani ti by neměli úsměvy šetřit ve vztahu ke svým podřízeným. Prostě úsměv potěší každého, nic nestojí a nemělo by se s ním šetřit!