Porucha psaní (dysgrafie) - příčiny a léčba

Dysgrafie je zvláštní vývojová porucha psaní, k jejímž projevům patří celkově výrazná neúhlednost písma, rozdílná výška a kolísající sklon písma. Přičemž výkon dítěte je při psaní hodně pod očekáváním a celkově neodpovídá jeho inteligenci a činnosti ve výuce.

Dysgrafik není dítě, jehož jediným problémem je krasopisná stránka písma

Dysgrafik je ten, kdo výrazně zaostává ve způsobilosti zvládnutí techniky psaní. Jeho problémy se týkají zejména: nesprávného / deformovaného psaní jednotlivých písmen, číslic, pomalosti psaní, sklonu písma, neschopnosti udržet řádek, udržet stejnou velikost písmen, nezachování jednotných mezer mezi slovy, záměny či zrcadlovému psaní písmen, roztřeseného a křečovitého písma. dítě dokonce samo po sobě nedokáže přečíst, co napsalo. Z období, kdy se přecvičovali leváci na praváky, praxe potvrdila, že i jejich písmo mělo charakteristiky mírného stupně dysgrafie. Dítě může dělat i gramatické chyby, protože je zaměstnané psaním a na přemýšlení nad pravopisem mu nezbývá síla ani čas. Konečně dysgrafie zahrnuje i narušenou schopnost písemně vyjadřovat své myšlenky.

Písmo dysgrafika vypadá velmi nezrale nebo nečitelně,

přes jeho nesmírnou snahu. Dítě píše úhledně jen tehdy, když píše extrémně pomalu, když věnuje psaní velmi dlouhý čas. Psaní je pak pro něj příliš únavné a vyčerpávající, tak jako pro dyslektiky čtení. Může proto dojít až k odporu ke psaní či odmítání psát vůbec. Tyto děti proto nesmíme přetěžovat psaním v dobrém úmyslu, že jen přepisováním textů se jejich písmo zlepší! Dysgrafie se často nachází v kombinaci s dyslexií.

Příčiny dysgrafie

Příčiny potíží s psaním jsou individuální. Nejčastěji jde o potíže motorické (pohybové) a poruchu zrakového vnímání. Pohybové potíže ovlivňují tvorbu písmen. Dítě sice dokáže dělat úkony potřebné k vytvoření písmen, ale nesprávně funguje část mozku, která zajišťuje, aby tyto úkony byly dělány postupně a nepřerušovaně. Pohybové potíže způsobují problémy i při dalších činnostech, které vyžadují precizní práci prstů - při kreslení, zavazování si tkaniček, zapínání knoflíků, stříhání a pod. Porucha zrakového vnímání zapříčiňuje potíže s rozpoznáváním tvaru písmen a jejich umístěním. Dále se zdůrazňuje, že problémy se psaním bývají u dětí s poruchami pozornosti obvykle zapříčiněné poruchami jemné motoriky a senzomotorické koordinace oko-ruka. To znamená, že k nesprávnému držení tužky či pera se často přidává i porucha koordinace pohybů ruky s pohybem oka při sledování stránky.

Psychologická diagnostika dysgrafie

Tak jako při dyslexii, i zde začínáme rozhovorem s rodiči a dítětem, zpracováním osobní a rodinné anamnézy a zhodnocením zprávy od učitele. Pak následuje samotné vyšetření dítěte. V poradenské praxi zatím nejsou standardizované zkoušky psaní. Vyšetření písma je zaměřeno na posouzení jeho grafomotorické stránky. Třeba si uvědomit, že psaní je mnohem náročnější na koordinaci jednotlivých složek jako kreslení. Tvary písmen jsou závazné a je třeba je dodržovat, je třeba respektovat i způsob spojování písmen ve slově a členění textu. Dítě má tak menší možnost způsobu vyjádření jako když kreslí. Písmo se hodnotí z hlediska velikosti a tvaru písmen, jistoty tahu, tlaku na podložku, dodržování směru či kvalitou čar (roztřesenost, protahování nebo nedotahování čar, ...).

Při zjišťování příčin se používají testy

na zrakové vnímání a přesnost senzomotorické koordinace. V nich se např.. sleduje, zda dítě umí spojit čarou dva body v prostoru, jestli umí obkreslit různé obrazce nebo má obrazec nakreslit zpaměti. Teprve když dítě zvládne grafomotorickou stránku psaní, může cvičit psaní s porozuměním. To znamená, že musí pochopit oddělování slov a vět, systém uspořádání slov ve větě a gramatická pravidla.

Pokud je dítě diagnostikováno jako dygrafik,

má právo být zvlášť zkoušeno a hodnoceno ve škole podle zvláštních pravidel uvedených v Metodických pokynech pro hodnocení a klasifikaci žáků se speciální-pedagogickými potřebami v běžných základních školách.

Terapie dysgrafie

Nácvik psaní ovlivňuje úroveň rozvoje grafomotoriky, zrakového a sluchového vnímání, pravo-levé a prostorové orientace. Při nácviku psaní v prvním ročníku jsou důležité uvolňovací cviky, které napomáhají plynulému a rychlému psaní. Rovněž je velmi důležité správné držení pera či tužky, správné sezení při psaní, výška židle a stolu. Dítě si postupně osvojuje jednotlivá písmena, spojuje je do slabik a slov. Nejdříve píše slova se shodnou grafickou a akustickou podobou. Předpokladem bezchybného psaní je zvládnutí písmen a dosažení příslušné úrovně sluchového vnímání. Nejtěžší je rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek, rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni a psaní dlouhých slov se shluky souhlásek.

Při cvičeních a jiných aktivitách by se mělo začít s tou činností,

v níž je předpoklad, že dítě bude úspěšné, že ji bez problémů zvládne. Vhodnými metodami při práci s dětmi trpícími dysgrafií jsou například ústní zkouška, tiché čtení, cvičení zrakového vnímání - čtení po slabikách, čtení pomocí okénka, logopedické metody, obtahování, využití počítače. Při výběru her a materiálů, se kterými dítě pracuje, je dobré zaměřit se na ty, které podporují smyslové vnímání (zrakové, sluchové, prostorové, pravo-levou orientaci), paměť, pozornost, myšlení, řeč a motorické funkce.

Při vyučování žáka s dysgrafií

je ve vyučovacím procesu vhodnější používat grafické znázornění a obrázky jako slovní zápis. Další možností je poskytnout mu předtištěný nebo předepsaný zápis úkoly, kam dítěte pouze doplňuje slova, čísla a podobně. Úkoly by tyto děti měly dostávat obsahově poutavé, ve kterých by byla témata, která jsou dítěti blízká anebo, která si samo zvolí.