Pojištění domácnosti a nemovitosti proti živlům, zlodějům a vandalům

Datum článku: 4. 8. 2015

Máte pojistku domácnosti nebo domu? Nebo si myslíte, že je to zbytečné plýtvání penězi? Ono se to těžko posuzuje, když nedojde k žádné větší pohromě. Ale deset let se nic neděje a v době, kdy to nejméně čekáte, přijde událost, která z vás může udělat bezdomovce.

Pojištění domácnosti a nemovitosti proti živlům, zlodějům a vandalům

Domov je místo s hodnotu, kterou nelze ocenit

Nebo přece jen ano? Podle statistik zájem o pojištění domácností a nemovitostí roste. Důvodů je několik, ale nejmarkantnějším je snad skutečnost, že pořídit si nové bydlení (v případě, že živel a zloděj k vám zavítá na návštěvu) není maličkost.

Živel neklepe na dveře ...

... Ale doslova je zdemoluje. Ať už jde o požár, povodeň nebo zemětřesení, nejde o častý jev, to však neznamená, že nemůže k takové situaci dojít. Do základního balíku katastrofických rizik patří:

  • povodeň, záplava
  • požár, úder blesku
  • vichřice, krupobití
  • sesuv půdy, zřícení skal nebo zeminy
  • sesuv nebo zřícení laviny
  • pád stromů, stožárů a jiných předmětů
  • zemětřesení
  • tíha sněhu a námraza

V minulosti jste si mohli vybrat většinou ze dvou balíků pojištění (základního a rozšířeného),

dnes se nabídka pojišťoven rozšířila. Majetek si tak můžete pojistit nejen proti živelným pohromám, ale i proti škodě způsobené vodou z vodovodního zařízení (prasklý radiátor), proti odcizení či vandalismu. Představa vichřice či povodně nám není až tak vzdálená, konečně, ve zprávách se o jejich řádění dočteme téměř každý den. Málokomu by však napadla myšlenka pojistit svůj dům například proti pádu letadla nebo jeho části či nákladu, nebo proti nárazu vozidla do domu či nadzvukové vlně. Ačkoli tyto situace na první pohled mohou připomínat spíše scénář katastrofického filmu, ve skutečnosti patří mezi živelná rizika.

Předmět pojištění

Pojištění bydlení se vztahuje na:

  • nemovitost - dům (plus garáž a vedlejší stavby), byt, bytový dům, případně chatu (dokončenou i rozestavěnou), stavební materiál a stavební součásti;
  • movité věci - nábytek, doplňky, osobní věci, elektroniku, elektrospotřebiče a jiné cennosti (mluvíme o pojištění domácnosti). Do této kategorie patří i pojištění cizích věcí, které jsou v oprávněné držbě pojištěné osoby, a skla, které jsou součástí domácnosti.
  • kromě toho se v rámci pojištění bydlení pojišťuje i odpovědnost z občanskoprávních vztahů, z držby zvířat a držby nemovitosti. Některá pojistná rizika jsou součástí tzv. případného připojištění. O co jde? Jde o pojištění věcí, rizik či nákladů, které nejsou součástí základního pojištění nebo jsou uvedeny ve výlukách z pojištění. Například vytopíte souseda (samozřejmě, ne naschvál, ale praskne vám radiátor) nebo vaše děti rozbijí míčem sousedovi okno - jde o připojištění odpovědnosti za škodu. Rozsah balíku základního pojištění se však v jednotlivých pojišťovnách liší, proto raději oslovte několik pojišťoven a vyberte si tu nejvhodnější alternativu.

Než podepíšete smlouvu 

Důkladně si přečtěte pojistné podmínky týkající se vašeho pojištění, tedy:

  • rozsah pojištění,
  • na co se pojištění vztahuje a na co ne (výluky),
  • povinnosti pojišťovny i pojištěného,
  • plnění pojišťovny (v nových nebo časových cenách),
  • placení pojistného.

Plaťte včas

Pojištění nemovitosti i movitých věcí (v rámci bydlení) se uzavírá na dobu neurčitou, dokud nedojde ke zrušení pojistné smlouvy ze strany pojišťovny nebo se tak rozhodnete vy. Frekvence placení pojistného závisí na té které pojišťovny. Zatímco v některých pojišťovnách se platí pojistné ročně (uvažuje se však už i o půl a čtvrtletních splátkách), v jiných je tento způsob placení již zaveden v praxi. Pojistné je splatné většinou v první den následujícího pojistného období. Pokud se opozdíte s platbou, pojišťovna vám pošle výzvu k zaplacení. Jde o speciální druh upomínky, přičemž pojišťovna si může k opožděné splátce přičíst přídavek (penalizaci), ale neplatí to vždy, tyto informace jsou uvedeny ve všeobecných platných podmínkách. Pokud ani potom nezaplatíte pojistné (většinou do jednoho měsíce od doručení výzvy), pojišťovna má právo odstoupit od pojistné smlouvy, tedy dojde k jejímu zániku. Ne vždy se pojištění uzavírá na dobu neurčitou, pojištění lze uzavřít i na období jednoho roku (například v případě pojištění domácnosti) s automatickou prolongací, což znamená, že pojistná smlouva platí i po tomto termínu, dokud ji jedna ze stran nevypoví. Samozřejmě, důvodem k zániku pojištění kromě neplacení pojistného může být i změna vlastnictví. Smlouvu můžete vypovědět ke konci pojistného období (v určitém časovém termínu, který si stanoví pojišťovna).

Nová cena

Pojistnou částku si určujete vy jako klient podle svých potřeb (při vysokých částkách je ve většině pojišťoven nezbytná prohlídka nemovitosti pracovníkem pojišťovny), ale můžete se obrátit na zástupce pojišťovny, který vám odborně pomůže. Měla by to být částka, kterou je obvykle potřeba vynaložit na vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace. Při pojištění bytu byste si měli určit takovou pojistnou částku, abyste si v případě jeho zničení mohli obstarat podobný ve stejné lokalitě. Jde o tzv. nové ceny. Aby se zohlednil i inflační nárůst cen v průběhu platnosti pojištění, pojišťovny doporučují klientům tzv. indexaci, tedy úpravu pojistné částky o každoroční nárůst cen stavebních prací a materiálů - tzv.. stavební cenový index. Výše pojistného závisí na modulu krytí (balíku pojištěných rizik), pro který se rozhodnete, a v některých případech má vliv i frekvence splátek. Další faktory, jako například lokalita, riziková zóna (časté krádeže) a dohodnutá spoluúčast, se také podílejí na výši pojistného. V konečném důsledku výše pojistného krytí závisí na konkrétní pojistky.

Ne všechno se dá pojistit

Předměty, rizika a události, na které se nevztahuje pojištění nemovitosti, se nazývají výlukami. Jsou definovány zákonem nebo pojistnou smlouvou. Mezi standardní výluky patří:

  • škody, které si úmyslně způsobil pojištěný, případně škody v důsledku vědomé nedbalosti pojištěného, ​​resp. členů jeho domácnosti;
  • škody v důsledku válečných událostí a terorismu, účinky jaderné energie;
  • škody v důsledku opotřebení, resp. nedodržování údržby;
  • pozemky a porosty na pozemku (např. okrasné rostliny či dřeviny);
  • opuštěné a neudržované budovy;
  • ztráta vody ze studní nebo vodovodů, případně jakékoli její znehodnocení;
  • tenisové kurty, mobilní domy apod.

Pojistné versus lokalita

Pluralita se nevyhnula ani oblasti pojišťovnictví. Na otázku, co ovlivňuje výši pojistného, ​​resp.jaké faktory mají na něj vliv, neexistuje jednotná odpověď. Podle slov specialisty při pojištění budov se neposuzuje lokalita z hlediska povodňových rizik, a tedy tento fakt nemá přímý vliv na výši pojistného. Při uzavírání pojištění se zkoumá, zda byla pojišťování nemovitost v minulosti postižena povodní nebo záplavou. Pokud ano, pojišťovna pojistí nemovitost po zvážení rizikové situace. Pokud hrozí opakovaná povodeň nebo záplava v budoucnu, pojišťovna nemovitost pojistí, ale s vyloučením rizika povodně a záplavy. Pojistitelná rizika jsou taková, při kterých v době pojištění nevíme, zda nastanou, nebo ne. Riziko, které se opakuje v pravidelných intervalech nebo pojišťování majetku již bezprostředně hrozí, nesplňuje zmíněnou definici, proto se proti němu nelze pojistit. V praxi to znamená, že například nelze pojistit dům proti povodni v okamžiku, kdy se k němu již valí povodňová vlna.

Co dělat, když ...

... Nastane pojistná událost nebo, jinak řečeno, když například váš zabezpečovací systém nezabrání zloději vstoupit do domu nebo soused zapomene vypnout plyn a ... odskáče si to i váš byt? Zejména, pokud je to možné, je třeba zmírnit následky pojistné události, např.. zastavit přítok vody, zavolat hasiče a pod. Například v případě krádeže pojišťovna poskytne plnění pouze tehdy, když zloděj překonal překážku (uvádí se v pojistné smlouvě). Pojistnou událost třeba nahlásit co nejdříve (telefonicky, e-mailem, osobně, ale vždy je třeba dodat v určité lhůtě písemné oznámení - zpravidla do 10 až 15 dní). Hlásíte své identifikační údaje, místo vzniku škody, předpokládanou příčinu a rozsah. Nejrychlejším způsobem je nahlásit škodu telefonicky, proto některé pojišťovny mají zřízeny telefonické linky speciálně pro tento účel). Poškozené věci nepřemisťujte, přinejmenším do té doby, dokud nepřijde pracovník pojišťovny udělat odbornou obhlídku. Jak rychle vám pojišťovna vyplatí pojistné plnění, závisí na rozsahu pojistné události, od jejího šetření odborníkem a získávání potřebných dokladů (např. od policie, hasičů, při povodních i od hydrometeorologického ústavu). Po skončení vyšetřování je pojišťovna povinna do 15 dnů písemně informovat pojištěného o rozsahu a výši plnění, rovněž o odmítnutí pojistného plnění nebo o jeho snížení s uvedením důvodů.

Autor: Martina Dvořáková