že mizí jakákoliv fyzická nepohoda. Dostanete se do myšlenkového ticha a klidu.
a z technického hlediska v určitých pohybových sekvencích. Každá z vodních welness disciplín se dělá především srdcem. Při aquatic bodywork je důležité nezasahování. Probíhající procesy mají svou vlastní dynamiku a bodyworker je trénován, aby procesu ve vodě důvěřoval. Klient často při tomto uvolněném pobytu ve vodě má potřebu se svěřit, něco říct, ale toto není psychoterapie: bodyworker se po proceduře k tomu už nevrací, nezkoumá to s klientem ani nedělají analýzu.
napětí, tedy vše špatné, co vás ovlivňuje. Voda a pocit bezpečí vytvářejí vhodné podmínky pro uvolnění se, zpracování traumat a kompletní přeprogramování emocionálních odpovědí do budoucna. Proto mají tyto procedury i obrovský léčebný potenciál v oblasti práce s lidmi, kteří zažili například sexuální násilí, týrané ženy, lidé s negativním vnímáním svého těla, lidé, kteří mají jinde problém s důvěrou a uzavření lidé. Ideálním prostředím je slaná voda s teplotou lidského těla, tedy 34-36 0C. Ve slané vodě totiž většinou nepotřebujete doplňky, které se používají v sladkovodních bazénech k usnadnění vznášení. Opravdu nemusíte být obětí závažných traumat, abyste si mohli užít takové vodní radovánky.
při kterých se srdeční rytmy začnou pohybovat pravidelně. Srdce je nejsilnější tělesný oscilátor, a tak se tytéž vlny přenášejí do mozku, do dýchání a do dalších systémů. Tento soulad umožňuje srdci, aby plnilo svou funkci řídícího centra našich emocí. Naopak, při stresu se vlny srdečního rytmu stávají chaotickými a rozpojují se. V takovém chaotickém stavu se oslabuje imunitní systém a nadměrně se aktivizuje sympatický nervový systém, tedy ten, který odpovídá za reakce útoku nebo útěku. Pokud takový stav přetrvává a stres se pravidelně neuvolňuje, návrat do rovnováhy je stále těžší a to je příčina většina tzv. civilizačních chorob.
Je to shiatsu ve vodě. Základem jsou různé strečinkové figury, jemné otáčení a tahy. Pohybová sekvence je tvořena z úvodního nošení, uvolňování svalů hlubším tlakem a hmaty k uvolnění energie. Pak následuje strečink.
Wata je vodní tanec. Klient je na začátku nošený, kolísán, natahován a uvolňován. Pak klient dostane kolíček na nos a už nemá podporu, takže se může postupně jemně ponořovat pod vodu. Vodní tanec obsahuje prvky masáže, delfíní či hadí pohyby, otočky, převracení, tanec a jiné.
Jde o kombinaci lehkých pohybových prvků a strečinku, masáže a mobilizace kloubů ve spojení s dechem a prací s energií nad vodou i pod ní. Tyto pohyby umožňují jemný a volný pohyb páteře, aby energie mohla přirozeně běžet. Fyzická bolest a emocionální napětí postupně mizí. Zde se také používají kolíčky na nos, aby se člověk mohl ponořovat. Je to vlastně pohybový dialog dávajícího a přijímajícího. Procedura končí tak, že přijímající spočívá v náručí a má dostatek času na integraci všeho, co právě prožil.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.