Vánoční zvyky - minulost a současnost

Naše země je skutečně bohatá na různé zvyky a tradice. Nezačínají se jen samotným Štědrým dnem, ale mnohem dříve. Již před začátkem prosince se praktikovaly různé magické rituály, které měly pro lidi podstatný význam. Tyto zvyky se tradují a přenášejí z generace na generaci. Dnes jsou již hlavně součástí našeho folklóru, ale stále na ně nezapomínáme. Zachovávají se v mnoha podobách i přesto, že se v mnoha domácnostech nedodržují.

Dnes máme sice jiné zvyky a priority,

dětem koupíme čokoládový adventní kalendář, který vždy přinášel Mikuláš, dnes ho koupíme v obchodě už během babího léta. Také s vánoční výzdobou začínáme dříve, to tradiční načasování zůstává zapomenuto.

Lidé jsou od dávných dob pověrčiví a strach je nutil dělat různé rituály,

čarovat a vypěstovat si zvyky, které jim údajně pomáhaly bojovat proti různým negativním silám. Dívky na Ondřeje třásly ploty a ptaly se, aby zjistily, za koho se vdají, na Barboru odlomily větvičku třešně a čekaly do Vánoc, zda vykvete - pokud vykvetla, do roku měla být z dívčiny nevěsta.

V souvislosti s tímto obdobím se zachovaly různé pranostiky,

které se opakují rok co rok. Ty začínají 25. listopadu, na den svaté Kateřiny. V tento den se jedli česnek, aby se ubránili kouzlům. Následující den už dodržovali předepsaný půst, který trval až do štědrého dne. Právě kvůli této postní době tento den dostal toto pojmenování. Skončilo postění, na stole byly všelijaké dobroty.

Čas výzdoby je individuální, zpravidla pár dní před Vánocemi,

případně až na Štědrý den. Pod ozdobeným stromečkem by neměl chybět betlém. Největší radost z toho mají děti, ti dospělí si takto uctí samotnou symboliku Vánoc.

Štědrým dnem skončí půst

Samotná večeře je slavnostní událost, kde se obvykle sejde celá rodina a vzpomíná se na ty, kteří s námi sedět nemohou. Ve většině rodin se před večeří za stolem řekne malý proslov, věřící lidé se pomodlí. Traduje se, že na stole by neměl být sudý počet talířů, protože bychom tím mohli někomu přivodit smrt. Z téhož důvodu nemůžeme odbíhat od večeře. Krájíme jablíčko, které je také předzvěstí zdraví, nebo nemoci. Pokud po překrojení vznikne křížek, znamená to nemoc, hvězda symbolizuje zdraví. Toto rozkrájené jablko se nakonec sní.

Mimořádná pozornost bývala věnována úpravě štědrovečerního stolu

a tato tradice se dodržuje dodnes. Štědrovečerní stůl měl podle slovanské tradice symbolizovat hojnost. Pod bílý ubrus se dávaly peníze a nechávaly se tam během celých svátků. Symbolizovaly bohatství - aby se v domě nedržela bída.

Na stole je během večeře zapálená svíčka,

kde hoří normálně či " Betlémské " světlo. Tento plamen je odpálen ze světla v kostele. Traduje se také, že na koho směřuje plamen svíčky, ten do roka zemře.

V minulosti se lilo olovo, házely se ořechové skořápky do koutů,

pod talíře a ubrusy se vkládala šupina z kapra abychom byli bohatí. Kvůli soudržnosti rodiny se nohy stolu omotávaly řetězem. K pověrám patřilo, že pokud dvě rodiny jedí totéž jídlo, znamená to mezi nimi spory a problémy.

Štědrovečerní jídlo

Tradiční ovoce jablka a sušené ovoce nahradilo ovoce všech druhů, protože dnešní trh nám nabízí produkty celého světa. Jídlo na štědrovečerním stole bylo od nepaměti různé. Záleželo na regionu. Někde se vaří zelňačka s houbami bez masa, jinde se přidává i maso a smetana. Stejně se vaří i čočková, nebo rybí polévka. Někde se nepodává ryba ale řízky.

Hlavním jídlem byla ryba

Do štědrovečerního menu ji zavedla církev. Ryba byla odedávna křesťanským symbolem a jako studenokrevný živočich považována za postní jídlo. Křesťané ji považovali za symbol v dobách pronásledování. Nejčastěji se podává kapr s bramborovým, nebo majonézovým salátem. Po rybě následovaly různé koláče a cukroví.

Po večeři chodívali po domech koledníci a vinšovali domácím dobrou úrodu,

hojnost a zdraví. Následovalo rozbalování dárků a příprava na půlnoční mši.

V minulosti bylo ve zvyku dát v tento den více jídla i zvířatům

Některé rodiny tento zvyk zachovávají dodnes.