Trénink mozku - pokles paměti je nutné kompenzovat aktivní činností
Je pro nás stále těžší pamatovat si jména, telefonní čísla nebo některé důležité maličkosti z toho, co jsme právě prožili. Pokud se mozek denně nepoužívá, začne se jeho schopnost vytrácet. Vědci hovoří o "duševní mechanice ". S přibývajícím věkem se prý zhoršuje. Jenže to, co ztrácíme na pohotovosti, můžeme na druhé straně dohnat zkušenostmi a znalostmi. Ze závěrů kognitivní psychologie se vyvozuje fakt, že duševní schopnosti se zlepšují zhruba do poloviny života a částečně vydrží až do vysokého věku.
Pokles paměti je však nutné vykompenzovat aktivní činností
Pokud se totiž mozek denně nepoužívá, začne se jeho schopnost vytrácet. Proces lze ale zpomalit. Mozek totiž může tvořit nové buňky v jakémkoliv období života, tedy i ve stáří. Informace v mozku totiž přijímají a přeposílají dendrity, malé výrůstky na nervových buňkách, neuronech. Pokud člověk vede aktivní duševní život, neurony i dendrity se mu v těle vytvářejí neustále. Proto je nutné vyhledávat všechny aktivity, které jsou náročné, seznamovat se s nejrůznějšími novinkami.
Trénink paměti
Mnozí z těch, kteří si své mozkové buňky cíleně pěstují, pracují na aktivitě, která se jmenuje jogging paměti. Tento pojem přivedl na svět psycholog Siegfried Lehrl, předseda Společnosti pro procvičování paměti. Když před dvaceti lety s touto metodou přišel, označil ji zkratkou MAT - Trénink mentální aktivity. Je to soubor malých úkolů, které dokáží mozek udržovat v maximálním stavu vědomí. Po zahřívacích cvičeních je mozek schopen vstřebávat všechny tvůrčí aktivity dne, tréninkem se krátkodobě zvyšuje pozornost a stoupá rychlost zpracování informací. Přitom se nepřímo zlepšuje nejen paměť, ale i celkový pracovní výkon.
Důležitost pohybu
Na zobrazovacích přístrojích, ke kterým patří například počítačová tomografie nebo magnetická rezonance, se ukazuje, že zpracování informací v mozku je díky tělesnému pohybu daleko účinnější. Mozek se více prokrvuje, vytvářejí nové cévy stejně jako spojení nervových buněk. Sportovní aktivity a intelektuální procvičování jsou prevencí i Alzheimerovy choroby. K preventivnímu balíčku patří ještě vyvážená životospráva. Tato strava obnáší mnoho ovoce a zeleniny, dost luštěnin a celozrnného pečiva.
Pomáhá i spánek
Myšlenkové pochody citelně ovlivňuje nedostatek spánku a přemíra stresu. Zatímco v hlubokém spánku se upevňuje to, co jsme nastudovali, nedostatek spánku negativně působí na výkon učení. Ten, kdo je příliš stresovaný, mívá často v hlavě blok, za který mohou stresové hormony. Za zapomnětlivostí a sníženou schopností koncentrace se často skrývá deprese - mimochodem proto označují psychiatři problémy související s těžkou depresí jako pseudodemence. Poškozovat mozek, a tak snižovat jeho tvůrčí schopnosti, může také vysoký tlak či vysoká hladina cukru v krvi.