Těhotenství ve stresu může vyvolat poporodní depresi

Chronický stres u zvířat během těhotenství brání využívat výhody spojené s mateřstvím. To může objasnit i mnohé spojení s poporodní depresí. U nestresovaných krysích matek se ukazuje nárůst ve spojích mezi neurony v oblastech spojených s učením, pamětí a náladou. Na rozdíl od toho, mozek krysích matek, který byl stresovaný dvakrát denně po celou dobu těhotenství, neukazoval tento nárůst. Vědci se speciálně zajímali o ty části mozkových buněk, které se používají k výměně informací s jinými neurony.

Předchozí studie ukázaly, že nárůst ve spojích mezi neurony v mozku nových matek

je spojen s lepšími kognitivními funkcemi zaměřenými na úkoly vyžadující flexibilitu chování, což umožňuje efektivnější multitasking. Nárůst ve spojích mezi neurony představoval 20 %. Stres podle nové studie negoval tyto benefity mateřství, protože stresovaný mozek krysích matek byl na tom tak, jakoby neprožívaly těhotenství. Stresované matky měly také méně fyzických interakcí se svými dětmi než nestresované matky, což je chování zaznamenané u lidských matek, které zažívají poporodní depresi. Nestresované matky ve výzkumu ukazují nárůst ve spojích mezi neurony, zatímco u matek prožívaných stres tento nárůst není. Autor této studie si myslí, že stres během těhotenství způsobuje větší náchylnost k poporodní depresi. Podle něj mohou být následně citlivější vůči depresi.

Předchozí výzkumy naznačují, že existuje celá řada rizikových faktorů pro poporodní deprese

Včetně výkyvu hormonů, duševní onemocnění v anamnéze a environmentální faktory, jako je kouření nebo nízký socioekonomický status. Ale nejsilnější je podle autorů studie, stres během těhotenství.  Stres v tomto období není devastující jen pro matku, protože ovlivňuje její duševní pohodu, ale předchozí výzkum také ukazuje, že děti depresivních matek mají narušený sociální a kognitivní vývoj, mohou mít poškozený i fyzický vývoj a jako dospělí mohou mít větší sklon k depresi a úzkosti. Lepší znalosti o poporodní depresi jsou důležité pro pomoc matkám, ale také k prevenci poškození dětí. Vědci stresovali krysy 2x denně, v některých dnech limitovali jejich pohyblivost a v dalších dnech je umístili do vody. Tři týdny po porodu začali krysy sledovat. Zvířata měla klasické příznaky stresu, včetně nižší tělesné hmotnosti, zvětšených nadledvinek, znamení vysoké produkce hormonů. Stres způsobil také menší poporodní hmotnost mláďat. Po oddělení mláďat od matek po dobu 30 minut nestresované matky vzaly svá mláďata zpět do hnízda a staraly se o ně. Stresované matky nechaly své mladé osamocené kolem, potulovaly se kolem klece a krmily svá mláďata jen málo. Stresované matky se ukazovaly také více nestálé než nestresované matky v testu s vodou.

Stále je předmětem výzkumu

Proč narůstají spojení v mozku během těhotenství, ví se však, že se stresem tento nárůst nenastane. V tomto výzkumu se nadále pokračuje.