Stres potřebujeme k životu, ale je třeba rozpoznat, kdy už mám škodí
Stres k životu potřebujeme. Až 90 procent lidí v Čechách zažije stres alespoň dvakrát do týdne, pro 25 procent je součástí každodenního života. Běžně se stává, že člověk zažívá více stresových situací najednou.
Se stresovými situacemi se setkáváme každý den
Je třeba dodržovat termíny, pracovní setkání, prezentace, vydržet dopravní zácpy, hádky, nákupy, zkoušky a podobně. Slovní spojení "jsem ve stresu" používáme běžně. Jenže mnozí ani netuší, že kromě negativních, může mít stres i pozitivní účinky. Může nás vyburcovat k lepším výkonům a tvořivosti.
Běžně přijímaná definice stresu praví, že je to adaptivní mechanismus,
kterým se člověk instinktivně vyrovnává se situací zvýšené zátěže. Stresory mohou být krátkodobé - například úlek, dobrá či špatná zpráva; a dlouhodobé - takovými jsou například ztráta partnera, neúspěchy v práci a podobně. Poznání zákonitostí jeho působení nám však umožní lépe využít jeho pozitivní stránky. Ve chvíli, kdy startuje stresová reakce, reaguje naše tělo třemi možnými způsoby: "Zamrzni!"; "Bojuj!" Nebo "uteč!" V minulosti to bylo adekvátní reakcí na situaci. Kdysi lidé nahromaděnou energii vybíjeli pohybem. Dnes prožíváme stres v sedavých zaměstnáních, za volantem a jeho následky se začnou projevovat negativně.
Negativní způsobuje onemocnění
Téměř už nenajdete zaměstnání, v němž by na člověka nebyla kladena nadměrná zátěž na psychiku. Jde především o manažéry, lékaře, ale i ty, kteří tráví hodně času u počítače. Od těchto lidí se vyžaduje zvýšená pozornost, tlak na splnění pracovních úkolů nebo jsou vystaveni vysoké odpovědnosti. Tito lidé jsou vystaveni silnému stresu. Pokud jsou však nároky příliš vysoké a tlak je příliš velký, mohou se následky stresu začít projevovat nadměrným pocením, bolestmi hlavy, depresemi, podrážděností, únavou. Cukry a tuky se nespálí, ale uloží na stěny cév. Takto vzniká předpoklad na propuknutí mnoha civilizačních onemocnění. Do souvislosti se stresem jsou nejčastěji dávány kardiovaskulární poruchy, migréna, snížená imunita, střevní potíže, vředová choroba žaludku, bolesti zad, onkologická onemocnění, duševní choroby. Chronický stres může zcela vyčerpat energii a vést k depresi, nespavosti, chronické únavě, pocitu bezmoci a beznaděje, úzkosti, poruchám pozornosti i paměti.
Úřad veřejného zdravotnictví určil pět nejčastějších příčin smrti
kardiovaskulární, onkologická onemocnění, onemocnění z externích příčin, jakými jsou poranění, otravy, vraždy, sebevraždy a podobně, nemoci dýchací soustavy a nemoci trávicí soustavy. Nejvýznamnější jsou onemocnění kardiovaskulárního systému, a tedy i infarkt, který je ve velké míře podmíněn stresem.
Pozor na imunitu
Na imunitní systém nepůsobí negativně pouze nesprávná životospráva, ale i psychika. Pokud člověk prožívá hodně negativního stresu, oslabuje to jeho imunitu. Potvrdily to i mnohé vědecké studie. Stresové či konfliktní situace totiž mohou vyvolat patologické reakce. Vliv těchto faktorů způsobuje přetížení a různé poruchy. Jeho oslabení tak může zejména na podzim a v zimě přispět k vyšší náchylnosti na virózy či chřipku. Na to, že je imunitní systém oslabený, může upozorňovat únava, snížená obranyschopnost organismu, poruchy výživy, bolesti kloubů či špatné hojení ran. Výsledkem tak mohou být opakovaná bakteriální, virová či plísňová onemocnění, nižší počet bílých krvinek a náchylnost na nádorová onemocnění a systémová onemocnění.
Nejznámějším stimulem imunity je vitamin C,
který se podílí na neutralizaci škodlivých vlivů volných radikálů. Jeho zásoby si však tělo nevytváří a v běžné stravě ho většina lidí nepřijímá tolik, kolik je třeba. Silní kuřáci mají například zvýšenou spotřebu vitaminu C o 25 až 40procent. Podobně je to i u milovníků piva, vína a pálenky. Ovlivňuje ho i výživa. Pro správné fungování organismu je důležitá i životospráva. Pokud se nezdravě stravujeme, jsme proti stresu méně odolní. Zvyšuje se při něm spotřeba vitamínů B, C, E, stopových prvků či esenciálních mastných kyselin. Výsledkem může být obezita, vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, cukrovka. Zajímavý je fakt, že lidé, kteří často drží diety, mají při stresech tendenci více jíst, zatímco ti, kteří se ve výživě neomezují, jedí v ohlasu na stres méně. Stres je nedílnou součástí našeho života a přijímání potravy v odpovědi na něj může ovlivňovat zdraví. Správná výživa přispívá ke snížení náchylnosti k němu.
Lékaři doporučují jíst více syrové zeleniny, ovoce a celozrnných obilovin,
citrusové plody, které obsahují bioflavonoidy, vitamíny skupiny B, které brání únavě, udržují dobré pocity a funkční nervový systém, vitamín C, který brání únavě a opakovaným infekcím. Doporučuje se i mléko a mléčné produkty pro obsah vápníku, který snižuje pocity úzkosti a má zklidňující účinek.
Na zvládnutí akutního stresu se doporučuje fosfor, draslík, zinek a esenciální mastné kyseliny,
které jsou obsažené zejména v ořechách, luštěninách, rybách. Pokud jste ve stresu, kofeinu a kolovým nápojům se raději vyhněte, zvyšují totiž podrážděnost. Dopřejte si více vlákniny, vody, probiotik a dostatek pohybu. Vzdejte se mastných, smažených a kořeněných jídel, kofeinu, sladkostí, alkoholu, perlivých nápojů. Abyste se co nejvíce vyhnuli stresu, jezte častěji, ale menší porce.
Jaké jsou typy stresu a jaké jsou jeho symptomy
Typy stresu:
• pozitivní - tzv. eustres
• negativní - tzv. distres
• chtěný a úmyslně vyvolaný - například adrenalinové sporty
Fyzické projevy
Stres se projevuje se poruchami spánku, únavou, nevolností, bolestmi hlavy, žaludku, slabostí, pocením
Duševní projevy
Nedostatek koncentrace, výpadky paměti, zmatenost, návaly paniky
Symptomy chování
Změny v chuti jídla, zvýšený příjem alkoholu, nervozita, kousání nehtů
Citové projevy
Návaly smutku, podrážděnost, zuřivost, plačtivost
Příčiny stresu - stresory (situace, které spouštějí stresovou reakci)
• Vnější stresory - hluk, světlo, horko, ale i alkohol či nikotin
• Vnitřní - úzkost, obavy, strach, psychický postoj člověka, negativní postoj a podobně
• Mikrostresory -ponižování člověka, destruktivní kritika, napjatá sociální atmosféra apod.
Běžně se stává, že člověk zažívá více stresových situací najednou. Pokud je to tak i u vás, a přestáváte zvládat zátěž a měli byste vyhledat odbornou pomoc.