Stres není diagnóza
Proti stresu nejsme bezmocní. Utéct, bojovat, křičet. Na takovou reakci v souvislosti s nebezpečím je naše tělo naprogramováno po desetitisíce let. Nadledvinky vyplavují hormony adrenalin a kortizol. Stoupá krevní tlak i srdeční frekvence.
Stres se naštěstí dá zvládnout
Jenže tento prastarý mechanismus je v současnosti, když je největším ohrožením ucpaná křižovatka nebo vlekoucí se řada u pokladny v supermarketu, nepřiměřený. Napětí zorganizuje a už neodčerpává nárazovou tělesnou aktivitou, nervozita se hromadí a vzniká nebezpečný chronický stres. Konec léta se nese v duchu konce dovolených, začátku školního roku a pracovního kolotoče, z kterého nás vytrhnou až Vánoce. Období vrcholu finančních problémů, ustavičné hrozby ztráty zaměstnání poznamenalo permanentní psychické napětí vážně náš život. Stres je tělesná nemoc, která vychází z hlavy a ze srdce. Samozřejmě, nelze jej vnímat jen v negativním slova smyslu, protože krátkodobé napětí je zdravé. Mobilizuje imunitní systém organismu. Nebezpečný je dlouhodobý, chronický stres, protože ten může způsobit vznik různých onemocnění. Dlouhotrvající psychické napětí, nedostatek spánku či nesprávné stravovací návyky vedou k útlumu některých funkcí imunitního systému. Výzkumy dokázaly, že psychická zátěž má stejně dramatické důsledky pro organismus jako tělesná traumata či působení biologických škodlivin.
Slouží jako obrana
Pojem stres zavedl již v roce 1936 kanadský fyziolog a endokrinolog Hans Sely. Použil ho ve své významné stati o stresovém syndromu, která byla publikována v londýnském časopise pro lékařství a biologii Nature. Na základě svých pozorování a dlouholetých výzkumů stresu zjistil, že všichni živočichové odpovídají na škodlivé vlivy (infekce, poranění, emoce) vždy stejnou fyziologickou reakcí-zvýšeným vylučováním stresových hormonů do krevního oběhu-nazval to adaptačním syndromem. Ten slouží jako obrana před poškozením. Většina stresujících zážitků je normální a zdravá.
Varovné signály
Fyzické: střevní a žaludeční potíže, zvracení, bolesti břicha, pálení žáhy a žaludeční vředy, ztráta chuti k jídlu, bušení srdce, bolesti hlavy, zvýšený krevní tlak, snížená odolnost organismu
Psychické: pocity úzkosti, podrážděnost, zlost, deprese, nespavost, problémy s koncentrací, únava, negativní myšlení
V chování: nutkavé přejídání se nebo odmítání jídla, nadužívání léků, sklon k častým menším nehodám, zhoršený výkon v práci, škole, rodinné konflikty, ale I šťastné události jako povýšení v práci či narození dítěte jsou do jisté míry stresující, nutí nás, abychom částečně změnili svůj život, přizpůsobili se novým podmínkám. Dlouhodobě přetrvávající stres a z toho ustavičně zvýšená hladina zmíněných stresových hormonů se však spojují se zdravotními problémy. Mnozí se navíc uchylují k nezdravým rychlým způsobům zvládání stresu, jako jsou cigarety či alkohol.
Syndrom pondělního rána
Podle statistik až 90 % lidí zažívá stres alespoň dvakrát do týdne. 25 % lidí dokonce považuje stres za součást každodenního života. Až 70 % mužů a 60 % žen uvádí, že nejvyšší zátěž v souvislosti se stresem pociťují v zaměstnání a se stresem a jeho následky souvisí až 50 - 60 % všech zmeškaných pracovních dní. Specialisté zabývající se stresem však stále častěji hovoří i o tzv. víkendovém stresu. Když po hektických pracovních dnech konečně přijde na řadu sobota a neděle, mnozí se snaží dohnat zameškané- nákupy, párty, vysedávání před televizí nebo přesný opak: totální vyčerpání ve fitcentru. Následuje syndrom pondělního rána, který důvěrně znají zejména pracovníci rychlé záchranné služby, srdeční infarkty i autonehody jsou mnohem častější než jindy. V některých ambulancích- zejména v zahraničí-se v tomto čase ráno ani nedělají odběry krve, protože hodnoty by mohly být zavádějící.
Jízda na horské dráze
V boji se stresem je nejdůležitější změna postoje k okolnímu světu. Stačí sledovat lidi na horské dráze. Jedni sedí zabořeni v sedadle se zavřenýma očima a touží jen po tom, aby se ta strašná jízda už skončila. Mezi pasažéry se však najdou i lovci dobrodružství či osoby, kterým je všechno lhostejné. Všichni prožívají totéž, ale reagují zcela odlišně-negativním stresem, pozitivním stresem nebo stres vůbec nepociťují.
I odpočinek si je třeba plánovat
Zahrnout nejen partnera, rodinu, přátele, ale i koníčky, při kterých lze natankovat energii do života. Ležet líně na pohovce může někdo, kdo je totálně vyčerpaný. Třeba se věnovat něčemu, co organismu přináší stav nazývaný anglicky "flow" (tok, proud). Jde o situaci, když se člověk cítí šťastný, tělo funguje optimálně a náš duch takříkajíc bdí. Flow se nejlépe navodí pomocí tělesné námahy, ale přinášejí ho i duševní, kreativní činnosti.
Stres není diagnóza,
ale některé diagnózy mohou být jeho následkem. Lépe ho snášejí flegmatici, rozhodní a sebejistí lidé. Stres se naštěstí dá zvládnout. Vědci doporučují procházky v lese, odbourání nenávisti a závisti, pravidelnou stravu a spánek, rozhovory lidmi, vyhledávání světla, masáž, relaxační techniky. Pomoci mohou i potravinové doplňky, zejména s obsahem selenu a zinku, mnohým se osvědčily ženšenové preparáty. Ženšen se totiž považuje za nejúčinnější rostlinu podporující činnost nadledvinek. Volně prodejné léky interoperabilních látkami z léčivých rostlin určené na zklidnění, proti podrážděnosti či úzkosti nejčastěji obsahují kozlík, meduňku, mátu či chmel (např. Persen, Revispan, Sanason), dále kombinaci zklidňujících léčivých rostlin, na potlačení fyzických a psychických projevů stresu se bezpečně a úspěšně používá i homeopatie. Léky proti úzkosti, sedativa a antidepresiva jsou vázána na lékařský předpis.