Sebevražda - příčiny, mýty a snaha pomoci

Sebevražedné myšlenky a sebevražda. Denně na naší planetě spáchá sebevraždu několik stovek až tisíců lidí a kolik lidí o ní přemýšlí je těžko vyčíslitelné. Každý má občas depresivní myšlenky a záleží na psychice, jak se s nimi vyrovná.

Příčiny mohou být různé, někdy jde jen o samotný zkrat v myšlení

Duševní poruchy jsou častou příčinou sebevražd, ale také různá traumata, ztráta zaměstnání a jiné nepříznivé životní okolnosti, ztráta milované osoby, konflikty, fyzické a psychické bolesti, náboženský fanatismus, samota ...

Člověku, který chce spáchat sebevraždu, zpravidla něco chybí

Většinou je to láska a projevy citu od jiné osoby. Někdy se upneme na určitou osobu, a pokud nám naši náklonnost neopětuje - i toto může být důvod na odchod z tohoto světa.

Mýty o sebevraždě

Říká se, že pokud někdo o sebevraždě mluví, nikdy ji nespáchá. Není to pravda, pokud se někdo o sebevraždě vyjadřuje, znamená to, že je předmětem myšlenek dotyčné osoby. Ne nadarmo se říká, že bez větru se ani lístek nepohne. Jsou to jakási slovní varování, prosby o pomoc ... Mnoho lidí, kteří se pokoušejí o sebevraždu, se pohybují mezi touhou žít a zemřít. Když se jim dostane včasné pomoci a přiměřené léčby, je možné je od sebevraždy odvrátit. Zpravidla to vyžaduje pečlivý přístup ze strany odborníků, léčbu a přístup blízkého okolí.

Sebevražda nepřichází bez varování

U jedinců se dá vypozorovat napětí, poruchy spánku, jedení a různé jiné tělesné a psychické problémy. Většina lidí hledá pomoc, vydává varovné signály a pokud nedostanou žádnou odezvu na své výkřiky - pokusí se své trápení ukončit sebevraždou.

Je mylné myslet si, že sebevraždu páchají jen blázni

Většinou ji páchají lidé, o kterých bychom to neřekli, na veřejnosti se přetvařují, ale svou depresi postupně nezvládají. Neumí najít motivaci, kvůli které by se jim vyplatilo žít a odchod vidí jako jedinou alternativu pro sebe a okolí. Mají pocit, že jsou všem na obtíž a každému se uleví. Po takovém činu se lidé zpravidla dostanou do psychiatrické péče avšak ani toto z nich nedělá blázny.

Jak pomoci člověku, který má sebevražedné myšlenky je složité dilema i pro odborníky

V každém případě je třeba s takovou osobou komunikovat, vcítit se do jeho emocí a pocitů. Hlavně si musíme zachovat chladnou hlavu a nedat najevo naše vlastní vnitřní napětí. Musíme se snažit takového člověka uklidnit a dovézt do bezpečí. Pokud se někdo rozhodne spáchat sebevraždu opakovaně, je třeba zajistit léčbu. Je evidentní, že osoba to již sama nezvládne a třeba to považovat za akutní stav, kterému je třeba věnovat náležitou pozornost. Netřeba projevovat lítost, ale ochotu pomoci, vyslechnout a snahu porozumět. Je třeba se vyvarovat souzení a odsuzování, nikdo z nás neví, kdy se dostane do situace, která bude nad jeho síly.