Určitě jste zpozorovali i sami, že lidé, kteří disponují krásným vzhledem, mají některé věci snadnější Člověk je tvor, který má estetické cítění a potřebuje ho nasytit pohledem na něco nebo někoho pěkného. Např. když jdeme do muzea obrazů, zaplatíme si za to, abychom viděli krásné malby, a nepozastavujeme se nad tím. A tak to v podstatě funguje i u pěkných lidí - odměňujeme je svou pozitivní pozorností, umožňujeme jim snadněji dosahovat cílů a v dané chvíli nám to nepřijde zvláštní. Lidé, kteří nedisponují, krásným zevnějškem si musí tuto pozornost získat interpersonální aktivitou, jako je dobrá komunikace, sociální dovednosti nebo při pracovních příležitostech výkonností a svědomitostí.
Nejužší vztahy, ať už pozitivní nebo negativní mívá člověk s lidmi, kteří žijí v jeho blízkosti, protože v blízkém prostoru dochází k nejpravděpodobnějším kontaktům. Vliv má i opakovaný výskyt podnětů, po kterých se začínají rozvíjet reakce pozitivního nebo negativního typu. Právě proto měli lidé v minulosti a hlavně na vesnicích úzké vztahy se sousedy, půjčovali si různé potraviny, pomáhali si, nebo byli nepřáteli na život a na smrt. V této uspěchané a panelákové době s velkými městy to už tak není, protože člověk si rozšiřuje blízký prostor různými jinými prostředky, jako jsou telefony a hlavně internet.
Častěji nás přitahují lidé, o kterých si myslíme, že se nám podobají. Vytváříme s nimi častěji přátelské vztahy hlavně proto, že se nám přibližují podobnými postoji a ideály jako máme my. Máme dojem, že jsou nám tím bližší a kvůli podobnosti jsou zde samozřejmě přítomny i náměty na společnou komunikaci, která utužuje vztahy.
Při výběru partnera je naše rozhodnutí závislé někdy na základě podobnosti, ale stává se i to, že vybíráme podle toho, zda nás dokáže partner doplňovat. Pokud je silný v oblasti, ve které máme nedostatky, může nám to imponovat. Společně pak dokáží mít různé pohledy na různé situace a obohacovat tím vztah.
Člověk preferuje lidi, kteří ho mají rádi, nebo o kterých si myslí, že ho mají rádi. Ve společnosti je to vidět na upřednostňování lidí, kteří dokáží jiným lichotit a vzbuzovat tím pocit důležitosti. Někteří lidé si kolem sebe staví tento typ lidí, i když tuší, že ne vždy jsou lichotky upřímné. Mechanismus silné náklonnosti je však silnější u lidí, kteří nám zpočátku nakloněni nejsou, ale postupně si jejich náklonnost dokážeme získat.
Všichni bychom si měli uvědomit, že člověk není neomylný. Lidé, kteří dokáží udělat chybu, jsou nám sympatičtější, protože se nám tím více přibližují. Člověk není neomylný. Tento proces funguje hlavně u lidí, kteří mají nižší sebevědomí a které neomylnost jiných frustruje a posiluje v
nich pocity méněcennosti.
Když si dokážete zodpovědět tuto otázku, budete vědět proč se s konkrétními lidmi dobře cítíte, i když je neznáte dlouho. Samozřejmě na vnímání lidí má vliv i síla předsudků, ale o těch něco příště ...
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.