Přátelství a rivalita mezi muži a ženami

Slova přátelství a přítel se velmi často používají, ale někdy máme pocit, že se s tímto slovem trochu hazarduje. Přáteli nazýváme často lidi, kteří ve skutečnosti přátelé nejsou, jsou to známí nebo dokonce skrytí nepřející nebo lidé, kterým jsme v podstatě lhostejní. No a navíc, je obrovský rozdíl mezi mužským a ženským přátelstvím, i když bohužel pro ženy toto srovnání nevychází zrovna nejlépe.

Říká se, že neexistuje přátelství mezi muži a ženami,

protože to obvykle přeroste v hlubší vztah. Toto pravda není, i když to dost často takto vypadá. Ale muži a ženy dokáží klidně spolu fungovat bez postranních úmyslů. Také čistě mužská přátelství jsou přímo ukázková. A vůbec nezáleží na tom, zda jde o dva, třech nebo několik mužů, dokáží být přáteli v jakémkoliv počtu. A hlavně to své přátelství vůbec neřeší. Jednou za čas si zavolají, vylezou na nějakou horu, když nastane problém, vyřeší ho většinou velmi stručně: ručně!

Mužské přátelství je pravděpodobně méně intimní a emocionální než přátelství ženské

To však neznamená, že je méně skutečné nebo méně kvalitní. Jen v něm není co řešit. Vezměme si například mužské hádky: určitě jste již mnozí z vás byli svědky skutečné a silné mužské hádky, mysleli jste si, že tito dva již v životě spolu nepromluví slovo. A druhý den je vidíte spolu se smát a bavit se. Jak je to možné? Jednoduše. Nastal problém, vydiskutovali si ho tváří v tvář, žádné chození za zády a kolem horké kaše. Vynadali si, řekli si, co mají na srdci, vyřešili to, a tím to skončilo. Proč by do toho měli zatahovat, že babička jednoho z nich kulhala na jednu nohu nebo byla zlodějka? To je ten podstatný rozdíl, muži řeší pouze daný problém, nepletou do toho všechno ostatní. Když si vezmete i filmové hádky, tam je to také dobře vidět: muž vykřikuje to, co se mu nelíbí, žena do toho zamíchá i nevynesené smetí před týdnem. Kdepak by si to on ještě tehdy pamatoval! To už neřeší!

Ukázku ženských přátelství můžete vidět již na základních školách

Dívky uzavírají přátelství do konce života, stejně se češou a oblékají, a najednou druhý den vidíte dvojici se pohádat a každá si urychleně hledá jinou přítelkyni, s kterou usilovně pomlouvá tu předešlou, přičemž prozradí na ni všechno, co se dozvěděla. A za pár dní je zase vše při starém, stará dvojice je opět pohromadě a kolotoč pokračuje. Toto skutečně není přátelství.

Přítel je člověk, který o nás ví všechno, rádi s ním trávíme čas a neváháme se mu svěřit,

když je nám nejhůř. Jednoduše řečeno, jde o velmi blízký osobní vztah. S kamarády nás mohou spojovat společné koníčky, takže s nimi jdeme na basketbal nebo na večírek, ale jinak jsme si relativně cizí. Někdo potřebuje, aby ho neustále někdo zachraňoval, radil mu, dělal vrbu, jinému zase stačí zajít si s přítelem občas na kávu, probrat, co má nového, jak jde život. I počet opravdových kamarádů je individuální. Někdo má jednoho blízkého člověka, jiný potřebuje alespoň pět. Žádné "správné" číslo neexistuje.

Počet přátel a kamarádů a intenzita kontaktů jsou dané především tématy,

které vás v dané chvíli spojují. Máte kamarády v práci, ale když změníte zaměstnání, společné téma vyprchá a kamarádství obvykle dlouho nevydrží. Nebo: dvě kamarádky bez závazků mají společné téma: muže, jako je zaujmout. Když se jedna z nich vdá a má děti, kamarádství ochabne nebo skončí, protože se vytratilo nejdůležitější společné téma. Takové kamarádství se může obnovit po tom, když se i ta další dostane do stejné pozice.

Rivalita

Ženská přátelství jsou často tak kritizována i proto, že mezi ženami existuje velmi často rivalita. Potřeba žen soupeřit s jinými ženami byla, je a bude. Pouze skutečné přítelkyně dokáží spolu fungovat, aniž by si záviděly, která má lepší postavu, lepší plat, lepšího partnera. Spíše mají potřebu mezi ostatními ženami vynikat. I proto bývá dost častým jevem mezi ženami, že jedna je podstatně atraktivnější nebo výmluvněji než ta druhá. Dominantní žena si vybírá partnerku, která ji nemůže ohrozit.