byly v roce 2002 přibližně 20 miliard eur. Stále více lidí pracuje ve stresu a navíc se obává ztráty zaměstnání či zvýšení pracovní zátěže. Pokud stres trvá dlouhodobě, stává se rizikem nejen pro zdraví vystresovaný člověk, ale i pro bezpečnost při práci. Obvykle se objevuje, když nároky pracovního prostředí přesahují schopnosti pracovníků.
že pokud jde o výskyt stresu, neexistuje téměř žádný rozdíl mezi pohlavími. Pracovní stres zažívalo 23,3 procenta mužů a 21procent žen. Z pohledu věku jako stresového faktoru více než jiné věkové skupiny bývají postiženi zaměstnanci ve věku od 40 do 54 let. Nejméně vystresovaný jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let. Pokud jde o odvětví, nejvyšší výskyt stresů je ve školství, zdravotnictví a sociální pomoci a dopravě, poště a telekomunikacích. Z některých výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce stresovaní jsou zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci a vědečtí a odborní zaměstnanci.
že úroveň depresí a stresu výrazně stoupne s rozšiřováním nových technologií a se zrychlováním globalizace. Předpovídá, že v důsledku stárnutí populace, měnících se poměrů mezi pracujícími a důchodci se nejen zvýší průměrný věk pracujících, ale zvýší se i pracovní zátěž postupně klesajícího počtu pracovníků, což přispěje k rozvoji stresu.
• práce ve velmi vysokém tempu a krátké termíny dokončení práce
• tempo práce diktované vnějšími požadavky nebo strojem
• nepředvídatelné přerušení při práci
• nesoulad mezi kvalifikací a pracovními požadavky
• zastrašování a sexuální obtěžování
• způsob plánování práce a její řízení
• profesní rozvoj, postavení a plat, úloha jednotlivce v organizaci, mezilidské vztahy a vztah mezi domovem a prací.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.