Pracovat perfektně neznamená cestu k úspěchu

Máte kolem sebe lidi, kteří potřebují mít vše perfektní? Máte z nich dojem, že pokud i do vypsání dovolenkového lístku nedají 100 %, tak mají pocit, že si ji nezaslouží? Chtějí být lepší než průměr, a proto mají vysoké nároky nejen na sebe, ale i na ostatní? Pokud takového člověka znáte nebo jste se sami poznali v těchto slovech, tak vězte, že tento článek je zaměřen na perfekcionismus a perfekcionisty.

Podle psychologického slovníku je perfekcionismus

sklon podávat bezchybný, dokonalý výkon a posuzovat se nadměrně přísně. Perfekcionismus je často mylně považován v naší společnosti jako žádoucí nebo dokonce nutná činnost k úspěchu. Nicméně nedávné studie ukázaly, že perfekcionistické postoje jsou vlastně v rozporu s úspěchem. Touha, být dokonalý může člověka okrást o pocit osobní spokojenosti a způsobit, že se mu nepodaří dosáhnout cíle a úspěch, stejně jako u lidí, kteří mají realističtější očekávání.

Příčina perfekcionismu může tkvět již v raném věku

Už v dětství možná ostatní lidé oceňovali jejich houževnatost a schopnost pracovat důkladně. V důsledku toho se zřejmě naučili vážit si sami sebe pouze na základě souhlasu a certifikáty ostatních lidí. Tak je však sebeúcta založena především na vnějších standardech a může způsobovat zranitelnost a přílišnou citlivost na názory a kritiku ostatních. Ve snaze chránit se před takovou kritikou se perfekcionista může rozhodnout, že dokonalost je jeho jedinou obranou. Příčiny však mohou být i jiné.

Perfekcionisté mají většinou méně uspokojivé mezilidské vztahy,

protože mají tendenci obávat se nebo předvídat nesouhlas a odmítnutí lidi kolem sebe. Vzhledem k tomu mohou reagovat defenzivně a ostatním se odcizit. Aniž by si to uvědomovali, mohou perfekcionisté také uplatňovat svá nereálně vysoké standardy na okolí, s kladením příliš velkých nároků as kritikou místo pochvaly. Kromě toho se perfekcionisté vyvarují toho, aby ostatní viděli jejich chyby, a tím znemožňují okolí, aby je mohli vnímat víc než ostatní lidi a tím působili sympatičtěji.

Důležité je, uvědomit si, že perfekcionismus je nežádoucí zejména při ochraně vlastního zdraví

Podle výzkumů perfekcionismus koreluje s depresí, úzkostí, poruchami příjmu potravy a dalšími psychickými problémy. Vždyť dokonalost je iluze, která je nedosažitelná. Pokud se někdo chce zbavit svých přehnaných nároků, protože si uvědomuje, jak mu škodí nejen v pracovní oblasti, ale také v mezilidských vztazích, tady je pár rad jak na to:
• Stanovte si reálné a dosažitelné cíle, založené na vlastních přáních a potřebách. To povede k většímu pocitu sebeúcty.
• Nastavte si své cíle sekvenčním způsobem. Když dosáhnete jeden cíl, nastavte si další.
• Experimentujte s normami pro úspěch. Vyberte si jakoukoli činnost a namísto snahy o 100 %, ji zkuste provést na 90 %, 80 %, nebo dokonce na 60 % úspěchu. To vám pomůže uvědomit si, že svět nekončí, když není všechno dokonalé.
• Soustřeďte se na proces činnosti a ne jen na konečný výsledek. Zhodnoťte svůj úspěch a to nejen pokud jde o výsledek, ale také z hlediska samotné činnosti. Pokládejte si otázku, zda vás práce těšila.
• Nebojte se dělat chyby a nebojte se požádat jiných o pomoc. Neochuzujte se o možnost poučit se z vlastních chyb a o přiblížení se jiným.
• Naučte se rozlišovat úkoly, které mají vysokou prioritu, a které jsou méně důležité. Méně důležitým úkolům věnujte " vědomě " méně úsilí, ne 100 % nasazení.

Samozřejmě tento článek je věnován přehnanému perfekcionismu,

který jeho majiteli způsobuje viditelné problémy na úrovni psychického prožívání, mezilidských vztahů nebo v pracovní oblasti. Někde je přiměřená úroveň perfekcionismu pozitivně přijímána , např. ve sportu, nesmí však přesáhnout zdravou míru.