Už ve starověku patřila zvířata k nejvěrnějším společníkům a přátelům člověka. V severní části Izraele byl nalezen několik tisíciletí starý hrob ze starší doby kamenné, kde člověk a pes byli pohřbeni spolu. Ruka člověka spočívala na tlapce zvířete, což poukazovalo na pouto mezi nimi během jejich životů.
V některých zemích, jako například Amerika, Německo, Rakousko, Švýcarsko atd. existuje tzv. zvířecí terapie. Je to poměrně rozšířená a známá metoda, i když v naší zemi je stále ve fázi vývoje. Její rozvoj jde pomalým tempem, avšak canisterapie si získává stále větší popularitu i u nás. Hlavně jako doplňková terapie v nemocnicích, kde přináší hlavně malým pacientům krásné a nezapomenutelné chvilky.
že pejsek do bytu nepatří ... atd. Avšak pejsek potřebuje hlavně lásku, a pokud ví, že majitel se mu vždy vrátí, klidně si na něj počká a je mu úplně jedno, jestli to je v bytě, domě, na dvoře, v boudě nebo ... i na ulici. Častokrát vidíme smutné pejsky, kteří skončili jako bezdomovci čekající na svého pána, v naději, že se ho dočkají.
Zvířata také pozitivně ovlivňují každého, kdo je vystaven intenzivnímu stresu v práci, protože člověk si při dotyku a mazlení se se zvířetem neodpočine to je následek prudkého poklesu úrovně stresových hormonů v těle.
Kromě tišení bolesti a smutku, svou přítomností přinášejí štěstí a radost, jsou zvířátka nenahraditelná i jinde, např. jako vodící pomocníci pro hluché a slepé lidi, jako společníci pro lidi s různými formami epilepsie a podobně. Stejně jsou oblíbené při práci s mentálně a tělesně postiženými dětmi ...
Vždy tu bude pro vás, rozveselí vás a dodá pozitivní energii. Deprese je silný smutek, na který řeči o tom jak se máme vzchopit ... nepomáhají. Pejsek ví přesně, co má dělat, jak se má tvářit a hlavně je tu vždy pro vás a věrný až za hrob. Vezměme si např. smutek za milovanou osobou, která zemřela. Pes nedokáže překonat smrt svého pána, ale člověk dokáže překonat smrt i té nejbližší osoby, svědčí o tom mnohé příklady z našeho okolí, kdy člověk pokračoval v životě i přes takové hrozné ztrátě. Pejsek dokáže sedět na hrobě své milované osoby dlouhé dny, týdny, nejíst ... a utrápit se až k smrti. Tak tohle asi stojí za povšimnutí. Je to největší projev lásky, jaké nejsou schopní ani mnozí lidé.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.