• Ve fázi poplachu tělo dělá přípravy na útok nebo útěk. Srdce bije silněji a puls je rychlý, svaly se napínají, aby byly připraveny na akci.
• Ve fázi přizpůsobení se počáteční příznaky ztrácejí. Organismus si zvykl na novou situaci a vytvořil zvýšené obranné síly.
• Pokud faktory, což způsobily stres, nadále působí, nebo se dokonce zesílily, nastává fáze vyčerpání. Během ní mohou vzniknout vážná onemocnění. Známými následky bývají bolesti hlavy, žaludeční potíže, ale i závažné choroby, jako žaludeční vředy, vysoký krevní tlak, astma, alergické reakce a hluboké deprese. V extrémních případech to může vést až k smrti.
Zapomněli jsme, že po čase aktivity musíme našemu tělu dopřát čas klidu a uvolnění. Ten, kdo se jen honí nebo nechá honit a nedopřeje organismu dostatečné přestávky na harmonizaci, pracuje na vlastním zničení. K výkonnostním požadavkům na pracovišti a v rodině přistupuje permanentní přetížení podrážděními z okolního světa. Zaplavuje nás dopravní hluk, na každém rohu na nás bliká neonová reklama, vysoká rychlost při jízdě autem nám zvedá tlak, rádio, televize a tisk nám denně přinášejí nepříjemné zprávy, křiklavé reklamy nás svádějí k nákupní horečce, nízko létající letadla, staveniště a dunící diskohudba útočí na naše sluchové nervy, konzumní léky a drogy nás uměle povzbuzují. Stresové prvky číhají všude, nedají se z našeho života již odstranit, ale můžeme se naučit vnímavěji s nimi zacházet a čelit jim.
nebyli by žádné vzruchy, žádné novoty, žádná radost a ani vztek. Samozřejmě, zemřeli bychom od nudy, život by byl zoufale jednotvárný. Příliš málo stresu má stejný účinek jako jeho nadbytek. Potřebujeme určitou míru podráždění, abychom si vypěstovali odolnost. I kdyby bylo možné příčiny stresu z našeho života úplně odstranit (v laboratořích se o to již déle pokoušejí ), neudělali bychom tím pro náš organismus nic dobrého.
Neexistuje žádná všeobecně platná míra na oživující nebo chorobný stres, vnímavost i odolnost jsou individuální. Samy si musíme stanovit, kolik stresu vám dělá dobře a kdy vás začne obtěžovat. V každém případě si zvykněte dělat přestávku na odpočinek. Využijte víkendy pro sebe, pro vlastní zdraví, vypněte, sbírejte síly. Stará životní moudrost říká, že v klidu je síla. Hospodařte se svými vnitřními silami jako s domácí pokladnou, nevydávejte víc, než máte. Nenechte se v žádném případě vehnat do stresu p orovnávání typu "můj kolega stihne více" nebo " moje kolegyně pracuje rychleji a nepotřebuje tolik přestávek na odpočinek jako já ". Vaše vnitřní rovnováha vám dá rychle vědět, že osobní zdraví a blaho je důležitější než pochybné názory mnoha vrstevníky.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.