Muzika jako terapie

Dnešní doba zná různé druhy terapií, které nám pomáhají překonávat každodenní stres a únavu, například aromaterapie či dokonce vínoterapie. Ale neméně příjemnou je i muzikoterapie.

Už z názvu vyplývá, že jde o hudbu

Pozitivní účinky hudby na člověka jsou známé již odpradávna. Pomáhá nejen léčit a uzdravovat, ale aktivizuje i životní energii, blahodárně působí na emocionální svět člověka, usnadňuje rozhodování, bystří paměť i fantazii, podporuje intuici a kreativitu - jednoduše ovlivňuje kvalitu života.

Působením hudby na lidský organismus se zabývali filozofové

již ve starověké Číně, Palestině, Egyptě či Řecku. Aristoteles se zabýval hudební katarzí, čili uvolněním psychické zátěže. V Egyptě už tři tisíce let před naším letopočtem vozili nemocné na loďkách po Nilu, přičemž jim hráli uklidňující hudbu na jednoduché nástroje. Ve Starém zákoně se dozvídáme o králi Davidovi, který zpěvem a hrou na harfu vyléčil krále Saula z trudomyslných stavů. Ve staré Palestině používali hudbu na léčbu amoku, ale i při záchvatech epilepsie.

Zpěv a hádky

Dnešní muzikoterapie je speciální psychoterapeutická metoda, při které hudba může významným způsobem urychlit celkový terapeutický proces. Mezi aktivní způsoby patří zpívání - hlasivky jsou totiž dokonalým léčebným prostředkem, velmi účinně působí při léčbě řečových poruch. Při zpěvu se prohlubuje dýchání, zlepšuje se okysličení krve, osvěžují se plic. Plný a hlasitý zpěv rozechvěje všechny dutiny v těle a člověka vnitřně masíruje. V rodině, kde se zpívá, bývá méně sporů.

I aktivní hra na hudební nástroje se využívá na rozvoj jemné motoriky u pacientů,

kteří mají problémy se sebeovládáním, s pohybovými poruchami a je vhodná pro osoby s problémovým chováním. Do této skupiny patří i rytmický pohyb, který zlepšuje pohyblivost kloubů, koordinaci pohybů, rovnováhu, správné držení těla a pomáhá i při relaxaci svalů. Pozitivně působí i na zvyšování motivace a dodává radost z výkonu.

Nejširší využití muzikoterapie je pasivní způsob - poslech hudby

Tóny v určité melodii stimulují vegetativní projevy organismu. Svaly a nervy se během hudby koncentrují a v krátkých pauzách ve skladbě relaxují. Hudbou vchází do těla energie, která ovlivňuje celý nervový systém. Jelikož rytmus hudby je blízký rytmu srdce a srdečnímu tepu, při relaxační hudbě dochází k poklesu tlaku v cévách a k uklidnění.

Pomalá, monotónně se opakující hudba a dlouhé tóny zpomalují srdeční tep

a frekvenci dechu a ty reagují na zvukové podněty. Uklidňující melodie léčí i vysoký krevní tlak, napětí, křeče, nespavost, srdeční onemocnění, bolesti hlavy. Jejich pozitivní účinky oceňují i těhotné ženy, neurotici, astmatici či lidé s žaludečními obtížemi.

Ne všechny zvuky jsou pro člověka přínosem

Zvuky s nepravidelným kmitočtem se nazývají hluky, s pravidelným kmitočtem tóny. Hluky a šumy působí na člověka negativně, čímž vzniká zátěž, stres a napětí. Lidské uši dokáží rozeznat více než tisíc rozdílných tónů od 6 do 20 tisíc Hz. Slyšíme nejen ušima, ale i dlouhými svaly, kostmi a vibruje nám i voda v buňkách těla. Nesmíme zapomínat na důležitou věc, a to je náš sluch. Příliš hlasitá hudba, zejména pokud je pouštěna do sluchátek, nám může sluch nenávratně poškodit. Kromě toho, tichá a tlumená hudba nám dává pocit hlouběji se ponořit do melodie.