Lidé podvědomě kopírují chování svého okolí

Datum článku: 25. 5. 2017

Lidská psychika stále ještě není zcela probádaná, a proto vědci neustále přicházejí se zcela novými poznatky. Nedávno odhalili, že některé vlastnosti nejsou vrozené, ale jednoduše je kopírujeme od ostatních.

Lidé podvědomě kopírují chování svého okolí

Vrozené osobní rysy

Obvykle se netrpělivost, lenost a opatrnost považují za vrozené osobnostní rysy. Ovlivňují to, jakým způsobem zvažujeme riziko, zda jsme schopni v klidu na něco čekat a kolik úsilí vkládáme do každodenních činností. Nový výzkum však poukazuje na to, že tyto osobnostní vlastnosti kopírujeme i od ostatních lidí..

Testy pod vlivem druhých

Výzkum uskutečnil Národní ústav pro zdraví a lékařský výzkum v Paříži. Vědci v něm zkombinovali matematické modelování s poznatky z kognitivní psychologie. 56 dobrovolníků požádali, aby učinili sérii rozhodnutí, při kterých by se uvedené osobnostní rysy projevily.

  • Netrpělivost se testovala tak, že si účastníci měli vybrat mezi malou výplatou, kterou by jim dali o tři dny dříve a vyšší výplatou, kterou by dostali až za rok.
  • Při testování lenosti zase dostávali odměnu podle toho, jak rychle reagovali na výzvu něco udělat.
  • Opatrnost testovali tak, že si měli vybrat, zda si vezmou malou nebo větší výhru. Malou měli jistou na 90% a při větších se šance na její získání snižovala. Tato rozhodnutí však dělali až poté, co pozorovali, jaké rozhodnutí udělali jiní, fiktivní účastníci výzkumu.

Falešné představy

Ukázalo se, že dobrovolníci ve značné míře napodobovali to, co dělají jiní, bez ohledu na to, jaké byly jejich osobnostní vlastnosti. Odborníci to vysvětlují efektem falešného konsensu. Při něm člověk nesprávně předpokládá, že jeho okolí sdílí stejné hodnoty a názory jako on. Kromě toho výsledky výzkumu poznamenal zřejmě i efekt sociálního dopadu. Lidé podvědomě přizpůsobují své názory a postoje lidem ve svém okolí.

Chytlavé vlastnosti

Pouze 19% respondentů si uvědomovalo, že při testování změnilo své postoje. Autoři se v současnosti snaží tento výzkum aplikovat na lidi trpící různými neuropsychiatrickými poruchami. Jejich cílem je zjistit, do jaké míry probíhá sladění postojů s dalšími, například u autistů a schizofreniků.