Jóga - relaxace, regenerace a posílení tělesného i duševního zdraví

Jóga je starobylé učení indického původu s tisíciletou tradicí, usilující o harmonii těla a ducha v přírodě a ve světě. I v dnešní době si z jógy můžeme vzít poměrně hodně pro své tělesné zdraví i duševní spokojenost a vyrovnanost. Jógou se dnes zabývá i lékařství a jógová cvičení platí i ve sportu. Podle staroindické mytologie dosahuje počet pozic jógy 8 400 000. Tyto pozice jsou často odvozeny od pohybů zvířat, a často jsou podle nich i pojmenovány.

Jógu můžeme rozdělit na jógu tělesnou - hathajógu a jógu duševní - rádžajógu

První se zabývá především cvičením poloh a dýchacími cvičeními, druhá se zabývá hlavně nácvikem duševního soustředění a meditací. V našich zeměpisných šířkách je známá především první, která je ve sportu velmi účinná pro své relaxační a regenerační účinky. Zabývat se rádžajógou je ze sportovního hlediska nepodstatné a proto se u ní nebudeme zastavovat.

Hathajóga - je soustava cviků, pomocí kterých se člověk naučí lépe uvolňovat

a lépe soustředit. Pravidelné cvičení zlepšuje pružnost a ohebnost páteře. Zlepšuje se prokrvení a okysličování orgánů, zlepšuje se funkce nervové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí a na základě strečinku se povzbuzuje činnost svalstva a celé pohybové soustavy. Je třeba si uvědomit, že účelem jógy není cvičit krkolomné polohy a pomocí nich zdokonalovat svou zdatnost. Jóga jako tělocvik je sice také užitečná, ale ne do takové míry aby mohla nahradit jiné formy pohybových činností.

Podstatou jógy není jen relaxace, ale i koncentrace,

vnitřní soustředění během cvičení. Hathajóga je tedy soustava cviků (ásany), pomocí kterých se ve velmi pomalých rytmech střídá napětí a uvolnění. Jógovou gymnastiku tvoří 28 cviků na uvolnění kloubů, upevnění břišního svalstva, redukci tuku a zlepšení peristaltiky střev. Těchto 28 pozic tvoří nejjednodušší cviky, které mají organismus připravit na složitější polohy a pozice. Následující skupinu tvoří 21 pozic, které jsou náročnější než první skupina cviků a slouží k přípravě ještě náročnějších sestav. Tím, že jednu skupinu svalů při cvičení natahujeme, dochází na opačné skupině svalů k posílení (podobně jako při strečinku).

Cviky se provádějí až do krajních poloh, které ale nesmějí být spojeny pocitem bolesti

Pravidelným cvičením se tyto krajní polohy zvětšují. Celý proces cvičení je pomalý a vláčný,
klidný a harmonický. Po odcvičení je dobré zůstat ještě alespoň 15 minut v klidu, nejíst a ani se nesprchovat. Toto umožní dotáhnout vnitřní procesy organismu do konce.

Jógu cvičíme denně nejméně 20 minut

Cvičit se má nalačno, takže je vhodný čas na cvičení hned po probuzení. Cvičení je sestaveno ze soustavy cviků, které trvají asi 3 minuty. Sestava má postupně procvičit celé tělo. Pořadí cviků se nemá často měnit. Používat se mají jen takové pozice, které nevedou k poškození svalstva případně páteře nebo kloubů. Proto by mělo být prvořadé určit si pozice, které jsme schopni provádět a až po dokonalém zvládnutí přejít k novým polohám.

K pozitivním vlivům patří především regenerační a relaxační účinek i posílení svalstva

ve spojení s příznivým vlivem na páteř organismu. Jógové cviky můžeme zařadit do regenerace všech druhů sportu jako samostatný celek, aniž bychom se museli jógou zabývat blíž.